Cyklistická dynamika: Výkon, poloha při jízdě, vyvážení levé a pravé či silová fáze. Kompletní přehled

Kromě cyklistického výkonu můžete s pedály Rally XC 200, případně jiným modelem i značkou, měřit také další ukazatele, které Garmin souhrnně nazývá cyklistická dynamika, případně dynamika jízdy na kole. Pozor, neplést s MTB dynamikou, která sleduje plynulost jízdy a vytrvalost, a je měřena pouze při jízdě na horském kole. K měření MTB dynamiky není třeba mít měřiče výkonu.

Tip: Obtížnost, plynulost a skoky: Jak navigace Edge a hodinky měří MTB dynamiku jízdy

Výkon při jízdě na kole jsem si začal měřit s kolem Trek Fuel EXe, které má vestavěný snímač výkonu. Ten je možno připojit jako běžný snímač k libovolnému zařízení - u Garminu to jsou jak hodinky, tak cyklonavigace Edge. Celkem má toto kolo tři snímače, a sice rychlosti, kadence a právě výkonu. Resp. kadence a rychlost jsou snímačem jedním, tím třetím je samotné elektrokolo; to umožňuje sledovat stav nabití baterie a ovládát přípomoc motoru. 

Čtěte dále: Test lehkého e-bajku Trek Fuel EXe: Motor, který nevidíte, ani neslyšíte

Právě díky jízdě na tomto kole se mi začala po letech posouvat moje VO2max směrem nahoru. Aby totiž Garmin mohl určit hodnotu této metriky, je třeba buď běhat, nebo jezdit na kole s měřičem výkonu. A protože se zdravotních důvodů běhat moc nemůžu, tak mi zbývá jen kolo. Jenže bez wattmeteru se mi VO2max nemohla hýbat ani směrem nahoru, ale ani dolů.

Nepřehlédněte: Elektrokolo s ANT+ a Garmin: Připojení, sledování dojezdu a baterie, měření výkonu a cyklistické metriky

Respektiva hodnota se mi během cca šest sedmi let hnula směrem dolů, z hodnoty 53 klesala postupně až k 47. Ale nebylo to dáno ani tak snižující se kondicí, jako spíše častou změnou hodinek. Toho si všiml i DC Rainmaker - když často měníte hodinky, vaše VO2max tu a tam klesne o jednotku. Je možné, že je to nějaká vlastnost či chyba synchronizace metrik, nevím.

Tip: Přehled VO2max: Jak si stojíte vzhledem ke svému věku a pohlaví? Jaký vliv má VO2max na další metriky

Pedály Rally XC 200

Jenže na tomto kole mám jen a pouze měřič výkonu, už ale nemůžu měřit další data cyklistické dynamiky. K tomuto účelu jsem si pořídil výše zmíněné pedály Rally XC 200, které jsou určené pro horské kolo. Mají systém SPD, který mám na všech svých kolech, takže jsem nemusel řešit žádnou kompatibilitu. Garmin má více typů pedálů, ale o tom příště. 

Pedály zapůjčil k testu obchod Pulsmetry.cz

Každopádně tento model má měřič v obou pedálech, tj. může zjišťovat,jak maká levá i pravá noha zvlášť. Levnější model Rally XC 100 má měřič jen v jednom pedálů, a tak jsou možnosti měření omezené a některé metriky se pouze dopočítávají. Základem je výkon a ten můžete měřit i s jedním pedálem (a nebo jinak, třeba právě pomocí kola samotného).

Čtěte dále: Cyklistický výkon a odvozené metriky: VO2max, FTP, faktor intenzity, normalizovaný výkon atd.

Výkon je základem pro řadu dalších metrik, které bez něj nelze určit - primárně jde o zmíněnou hodnotu VO2max, což je v podstatě ukazatel vaší kondice, dále cyklistická úroveň a FTP - limitní hodnota výkonu. Všechny tyto metriky jsem rozebíral v předchozích článcích.

Další podrobnosti:

• VO2max: Zásadní ukazatel, který změří vaši běžeckou či cyklistickou kondici
• Cyklistická úroveň: Kombinovaná metrika, která zjišťuje vaše schopnosti při jízdě na kole
• Věk podle kondice (Fitness Age 2.0) už nebere v potaz VO2max, ale i jiné metriky. Měl by být realističtější

Hromada nových metrik

Když se podíváte na záznam jízdy s pedály Rally XC 200, uvidíte řadu nových grafů, které tam dříve nebyly. Konkrétně jde o:

• pozice vsedě/vestoje
• výkon a zhodnocení výkonu
• tempo jízdy na kole (kadence)
• vyvážení L/P
• posunutí základny Levá a Pravá (dva grafy)
• Silová fáze: Počátek a Konec

Poznámka: Kadenci umí měřit i samostatné čidlo, je však součástí také pedálů s wattmetery. 

Ve statistikách pak najdete ještě některé údaje spojené s výkonem jako normalizovaný výkon, Intensity Factor či Training Stress Score, o kterých jsem se zmiňoval v článku o výkonu, ale také některé nové - účinnost šlapání a vyváženost šlapání. Zkrátka metrik jako na kostele a teď se v tom někdo vyznejte...

Některé metriky jsou naprosto jasné a není třeba k nim hledat doplňující vysvětlení, podstatu některých jsem pochopil během šlapání, když jsem sledoval, co dělají při změně stylu, no u některých - jedné - příliš netuším. Konkrétně jde o plynulost šlapání (viz dále).

Popis jednotlivých metrik jsem si vypůjčil z webu Garminu a případně upravil či doplnil svými postřehy. 

Vyvážení levé a pravé strany

Díky samostatnému měření levé a pravé strany může Garmin určit, jak moc zatěžujete jednu nohu oproti druhé, případně zda jsou obě nohy zatěžované rovnoměrně. Čím je šlapání symetričtější, tím lépe. 

Studie ukazují, že velká nevyváženost mezi silami, které vyvíjí levá a pravá noha, mohou způsobit předčasnou únavu a dokonce i zvýšit riziko úrazu. Proto je dobré vědět, jestli máte výrazněji narušenou symetrii, abyste mohli pracovat na její nápravě. 

Při jedné jsem si například všiml, že jsem začal s vyvážením 47/53 - důvodem byl silný boční vítr já stabilitu vyvažoval právě větším zatížením jedné nohy. Když se vítr uklidnil, resp. já změnil směr jízdy, vývážení se upravilo. Faktem je, že mám pravou nohu kousek kratší, takže dosáhnout průměrného vyvážení 50/50 se mi ještě nepodařilo.

Poloha vsedě a vestoje

Většinu času trávím na kole vsedě, v krátkých, ale náročných stoupáních jdu ale ze sedla. A právě čas strávený vestoje dokážou pedály detekovat a změřit. Edge nebo hodinky pak zobrazí aktuální polohu a v reálném čase vytvoří souhrn, jak často a jak dlouho jste v této poloze zůstali spolu s údaji o výkonu.

Ve svých statistikách si pak můžete zobrazit polohu jízdy a srovnat na grafech s kadencí, výkonem či tepovou frekvencí. Je tak možno zjistit, jak určitá poloha ovlivňuje váš výkon, a analyzovat stoupání a sprinty. V teorii to funguje sice dobře, ale v praxi mi Garmin často moji pozici nedetekuje správně a často mi celou aktivitu označí jako jízdu vsedě.

Když se pak podívám do statistik na svůj maximální výkon v sedle, je shodný s maximem celkovým - a to je samozřejmě nesmysl, ve stoje mívám klidně 600-800 wattů, zatímco maximem v sedě je to zhruba 300 wattů. Nekdy sice nějaký čas vestoje vídím, je ho ale zoufale málo, deset dvacet sekund, reálně to ale mohou být minuty. 

Posunutí středu základny (PSZ)

Údaje PSZ se počítají podle rozložení síly na základně pedálu při jeho sešlápnutí. To znamená, že můžete zobrazit a vyhodnotit, kde je vyvinuta síla vzhledem ke středu základny pedálu a jaké je rozložení PSZ v rámci daného časového období. Analýza těchto údajů vám pomůže určit správné nastavení kola a pozici treter. Rovněž může posloužit k prevenci před zraněním a rehabilitací.

PSZ se měří v milimetrech. Kladné hodnoty (například +6 mm) označují zvýšenou sílu směrem ven z pedálu, zatímco záporné hodnoty (například -4 mm) označují zvýšenou sílu směrem dovnitř pedálu. Tyto informace si můžete na Edge zobrazit v podobě grafu. Červená čára označuje aktuální 10sekundovou průměrnou hodnotu a modrá čára představuje průměr za předchozích 30 sekund. Data jsou vidět i v grafu v záznamu aktivity.

Pokud zkrátka šlapete hodně mimo osu, je dobré si upravit kufry na tretrách. Jenže já mám bot na kolo pět a ladit každou zvlášť, to se mi asi fakt úplně nechce (kufr mám na každých přesně ve středu). Každopádně pokud máte jeden stroj a jedny boty, může tento údaj být pro vás velmi užitečný. Když se dívám na grafy, na podzimních botech mám posun skoro nulový, zatímco na letních směrem do středu. 

Silová fáze

Silová fáze poskytuje popis síly, kterou aktuálně vynakládáte při sešlápnutí pedálu. Wattmetery v pedálech zjišťují, kde noha při sešlápnutí vytváří kladný točivý moment a kde dochází k jeho největší koncentraci. Kromě toho snímá i počáteční a koncový úhel, ve kterém tyto síly působí, a kde se koncentruje váš výkon. Pokud používáte měřič výkonu se dvěma pedály, můžete provést o stupeň hlubší analýzu a srovnat rozdíly mezi levou a pravou nohou.

Silová fáze se měří jako kombinace stupňů a délky oblouku, přičemž 0 stupňů představuje pozici hodinové ručičky na 12 a 180 stupňů pozici hodinové ručičky na 6. Délka silové fáze se měří podle rozdílu mezi počátečním a koncovým úhlem. Dobře je to vidět na ilustračním obrázku: Pokud je například počáteční úhel silové fáze 5 stupňů a koncový úhel silové fáze 220 stupňů, celková délku oblouku silové fáze by byla 215 stupňů.

V případě systému se dvěma pedály máte tuto informaci k dispozici pro levou i pravou nohu. Dobře je začátek i konec silové fáze vidět v grafech v deníku Connect, a to jak pro levou, tak pro pravou nohu. Díky tomu si budete moci své sešlápnutí pedálu snadněji představit.

Plynulost a účinnost šlapání

V textových statistikách ještě nacházím dvě metriky, a těmi jsou plynulost šlapání a účinnost šlapání, a to jak pro levou, tak pravou nohu. Zatímco to, jak funguje účinnost šlapání, se mi podařilo vysledovat, plynulost šlapání nikoliv. A bohužel Garmin tyto dvě metriky na svém webu v rámci dynamiky jízdy na kole neuvádí. 

Obě tyto metriky jsou uváděny v procentech a zvlášť pro levou a pravou stranu. Účinnost šlapání mám běžně okolo 75 % a je vidět i při jízdě, pokud si nastavíte patřičné datové pole. To může být být pro aktuální stav nebo pro průměrný za celou jízdu. Čím je toto číslo (procento) vyšší, tím lépe využíváte celý rozsah šlapání - tím více do pedálů předáváte svou sílu.

Na stovku jsem se dostal jen tehdy, když jsem dávál výkon do peálů po celou otáčku - tlakem směrem dolů a taháním směrem nahoru. Typicky při sprintu ve stoje nebo když jsem potřeboval fakt rychle vyšlápnout krátký kopec. Při takové technice jednak vzroste aktuální výkon, jednak právě účinnost šlapání. 

Poznámka: Na webu Garminu jsem našel metriku, která se jmenuje Torque Effectiveness, která by měla odpovídat právě účinnost šlapání, ale z popisu si nejsem jist, zda se jedná právě o účinnost šlapání.

Plynulost šlapání by pak mohla být podle popisu metriky Pedal Smoothness poměrem mezi průměrným výkonem a špičkovým výkonem během jednoho cyklu kliky. Jedná se o měření toho, jak rovnoměrně byl výkon aplikován v průběhu všech 360 stupňů zdvihu pedálu. Zajímavé je, že Garmin uvádí u obou těchto metrik stejný vysvětlující graf, což mě poněkud mate; a na českém webu jsem ani jednu z metrik nenašel vůbec.

Jsou pokročilé metriky nutné?

Upřímně, pro běžné ježdění na kole mi bohatě stačí měření výkonu, což je na rozdíl od tepovky ukazatel toho, jak skutečně makám. Tepovka má hodně velké zpoždění - když dávám krátké sprinty do kopce, všimne si toho leckdy až ve chvíli, když už jsem nahoře. A pak si jen nalehko došlapávám a tepovka je stále někde u 160 tp/m, jak srdce dohání nedostatek kyslíku.

A když už jsme u toho, nepotřebuji ani ten výkon, jezdím pro zážitky z jízdy, jsem především bajker a silnici jezdím jen proto, abych více potrápil svůj kardiovaskulární systém (párkrát do měsíce). Čili bez měření výkonu bych se jako uživatel obešel, na druhou stranu takto mám více metrik a můžu je testovat a psát o nich.

Cyklistickou dynamiku stejně jako běžeckou dynamiku tak vnímám jako doplněk pro fajnšmekry, kterým může leccos říct o tom, jak jezdí a jestli mají správný styl jízdy, či zda se nemůžou zlepšit jen tím, že vylepší techniku. Pro mě je asi nejuřitečnější metrikou vyvážení levé a pravé, stejně jako posunutí pro lepší pozici kufrů na botě. 

Zajímavou metrikou je pak i účinnost šlapání, kterou sleduji při jízdě celkem často - jak se mění, když upravím sílu i tahání pedálů směrem nahoru; zejména při jízdě ve stoje lze tak snadno dosáhnout na 100 %. Nicméně při běžné jízdě terénem je to metrika zbytečná, tam řeším úplně jiné věci (třeba abych se nevykotil na šutrech a kořenech). 

Zkrátka pedály s měřením výkonu jsou fajn, ale pro silničkáře, ne pro jízdu na trailech nebo v bajkparku.