Připravenost k tréninku: Garmin říká, že dnes nejste připraveni trénovat. Jenže dá se tomu věřit?

Připravenost k tréninku patří mezi metriky, na které se stačí ráno podívat a měli byste mít jasno. Zelená? Paráda, můžete do toho šlápnout. Oranžová nebo červená? Hodinky naznačují, že by bylo lepší ubrat, případně si dát od tréninku pokoj. 

Jenže je tu jeden problém. Nakolik můžeme jednomu číslu od nuly do sta skutečně věřit? A především: existují důkazy, že když se doporučením hodinek budeme řídit, budeme skutečně lépe trénovat?

Právě na podobná skóre se v poslední době zaměřili vědci. A výsledek je trochu překvapivý. Neznamená to, že by Připravenost k tréninku byla nesmysl. Ukazuje se ale, že vědecké důkazy podporující výsledné skóre jsou podstatně slabší, než by člověk při pohledu na jeho přesné číslo mohl čekat.

Garmin míchá šest ingrediencí

Samotná Připravenost k tréninku není žádná novinka. Garmin ji uvedl už před několika lety a postupně se dostala do velkého množství sportovních hodinek. Podrobně jsem její fungování rozebíral ve starším článku.

Podrobný přehled: Připravenost k tréninku: Komplexní metrika, která zhodnotí stav vaší regenerace, spánku a stresu

Princip je jednoduchý. Garmin vezme několik informací, které už o vás zná – skóre posledního spánku, dobu regenerace, stav VST, krátkodobou tréninkovou zátěž, historii spánku a historii stresu – a z nich vytvoří jedno číslo od 0 do 100.

Na první pohled to dává smysl. Pokud špatně spím, mám za sebou náročné tréninky, zvýšený stres a moje VST se propadá, asi skutečně nebude ideální den na lámání rekordů. Otázkou však je, jak velkou váhu jednotlivým údajům přisoudit a zda výsledné číslo skutečně odpovídá tomu, čeho je moje tělo schopné.

Dilema: Sledovat noční VST, nebo si každé ráno pustit Snímek zdravotního stavu? Co vypovídá lépe?

A tady začíná problém

V roce 2025 vyšla studie, která se podívala právě na podobná souhrnná skóre v chytrých hodinkách a dalších nositelných zařízeních. Autoři analyzovali 14 různých skóre od deseti výrobců. Nechyběla Připravenost k tréninku a Body Battery od Garminu, ale ani obdobné funkce značek Oura, Whoop, Fitbit, Polar, Samsung nebo Suunto.

Výsledek? Výrobci používají podobné ingredience, ale každý je míchá trochu jinak. Nejčastěji pracují s VST, klidovou tepovou frekvencí, aktivitou a spánkem. Přesný recept je však většinou proprietární a vědecká validace výsledných složených skóre je omezená. Autoři studie proto upozorňují na nedostatek transparentnosti, rozdílné metodiky a omezenou možnost výsledky reprodukovat.

A právě to je důležité. Nejde totiž o to, zda Garmin dokáže změřit tepovku nebo odhadnout VST. Jde o krok, který následuje potom.

Tip: Noční měření variability srdečního tepu (VST) jako základ pro kombinované fitness metriky

Z dobrých dat nemusí vzniknout dokonalá odpověď

Představte si, že Garmin správně zjistí, že jste spali šest hodin. Správně změří klidový tep, zachytí změnu VST a ví, že jste včera absolvovali náročnou aktivitu. To všechno jsou užitečné informace. Pak ale tato data vloží do algoritmu a na displeji se objeví například Připravenost 27 – nízká. A vy si z toho odvodíte: Dnes bych neměl tvrdě trénovat.

Jenže to jsou dvě rozdílné věci. První otázka zní: Dokážou hodinky rozumně zachytit stav organismu pomocí jednotlivých měřených veličin? Druhá: Dokáže z nich algoritmus spolehlivě určit, jak dobře dnes zvládnu trénink? A třetí, možná ještě důležitější: Budu mít lepší výsledky, když svůj trénink podle tohoto čísla skutečně změním nebo rovnou vynechám?

Právě pro poslední dva kroky máme podstatně méně důkazů. Na tento problém nyní upozornil také americký kardiolog a výzkumník Eric Topol. Podle něj zejména u VST a skóre připravenosti chybějí kvalitní studie spojující jejich používání s konkrétními zdravotními výsledky.

Hodinky neví všechno

Je tu ještě jeden problém, který zná asi každý, kdo sportovní hodinky používá delší dobu. Garmin vidí jen to, co dokáže změřit nebo co mu řeknete.

Neví například, že jsem se ráno probudil skvěle naladěný a cítím se výborně. Stejně tak nemusí vědět o počínající nemoci, kterou zatím jeho metriky nezachytily. Nezná všechny okolnosti mého života a už vůbec neví, jak se budu cítit za dvě hodiny na tréninku.

Spánek: Jak hodinky a náramky Garminu měří jeho kvalitu a délku. Kompletní přehled

Můžu tak mít Připravenost hluboko v oranžové či červené oblasti a přitom se cítit dobře a absolvovat kvalitní trénink. Jindy mohou být čísla relativně příznivá, ale tělo jednoduše řekne, že dneska ne. To samozřejmě není důkaz, že se Garmin plete. Je to spíš připomínka, že algoritmus není totéž co naše tělo.

Zápisky bloggera: Žádný alkohol, žádný kofein, proteinová dieta. Více energie, méně stresu, lepší spánek

Takže Připravenost ignorovat?

Určitě bych ji nezatracoval. Naopak ji považuji za jednu z užitečnějších souhrnných metrik Garminu. Na jednom místě dokáže ukázat informace, jejichž vyhodnocování by jinak znamenalo sledovat VST, spánek, stres, regeneraci a tréninkovou zátěž samostatně. Jen bych nedělal tu chybu, že budu hodnotu 23 nebo 87 považovat za objektivní změření své aktuální výkonnosti.

Současné vědecké poznatky tak spíš podporují opatrnější přístup: sledovat dlouhodobý trend a jednotlivé vstupy, ale konkrétní ranní číslo brát jako doporučení, nikoliv jako příkaz. Samotný odborný přehled totiž neříká, že tato skóre nefungují; říká především, že jejich validace, transparentnost a vědecké podklady jsou zatím omezené.

A vlastně se tím dostávám ke stejnému závěru jako ve svém starším článku o Připravenosti k tréninku: poslouchejte Garmin, ale nezapomeňte přitom poslouchat sami sebe.

Protože když vám hodinky ráno ukážou Připravenost 25 a vy se cítíte skvěle, neznamená to automaticky, že Garmin nemá pravdu. Ale stejně tak zatím nemáme dost důkazů pro tvrzení, že Garmin má pravdu a vy byste kvůli tomu měli zrušit plánovaný trénink.