Dilema: Sledovat noční VST, nebo si každé ráno pustit Snímek zdravotního stavu? Co vypovídá lépe?

Variabilita srdečního tepu, resp. správnějí variabilita tepové frekvence, je celkem zásadní ukazatel toho, v jakém stavu se nachází váš organizmus. Čím je tato hodnota měřená v milisekundách vyšší, tím ve větším klidu a pohodě se nacházíte a tím lépe regenerujete po předchozím úsilí - ať už šlo o pracovní stres, fyzický trénink nebo jiné zatížení. 

Nepřehlédněte: Noční měření variability srdečního tepu (VST) jako základ pro kombinované fitness metriky

Rozdíly ve VST jsou značné

U každého jedince je hodnota klidového VST, kdy vládne část parasympatická část nervového systému, odlišná. Někdo může mít hodnoty okolo 100 ms, jiný 50 ms a já mám třeba 25-30 ms. Záleží totiž i na tom, v jakém stavu se nachází váš kardiovaskulární systém. Já jsem po operaci vzestupné aorty a mám částečnou plastiku aortální chlopně (a do budoucna mě čeká buď další plastika, nebo umělá).

V podstatě řečeno, nejsem zdravý, ale nemocný jedinec - toto poškození mělo zásadní vliv na fungování mého srdce, které v klidovém stavu má výrazně vyšší tepovku než dříve. Zatímco před operací jsem KST okolo 47-48 tp/m, dnes mám 55-60 tp/m dle noci. Cítím také výrazné bušení srdce při jakékoliv aktivitě, holt umělý kus tepny v těle (a další poškození) si vybral svou daň.

Tip: Tepová frekvence: Sledování, nastavení, limity, grafy, historie, sdílení tepu

Navíc mám jeden zásadní problém - kdykoliv si lehnu, v podstatě okamžitě se mi zvýší hladina stresu a současně také tepová frekvence. A trvá dlouho, než se to „uklidní“. Zpravidla tak mívám nižší tepovku a stres, když sedím dopoledne v práci u počítače, než během noci. Rozdíl u VST může být klidně dvojnásobný. Je to jistě dáno fyziologií mého „nového“ těla.

Další detaily: Skóre stresu: Základní ukazatel zjišťující zatížení vašeho organismu. Faktory, které jej ovlivňují

Ranní, nebo celonoční měření?

To jsem ale odbočil. Zásadní otázkou spíše je, zda měření VST v průběhu celé noci je lepší než krátké měření ráno hned po probuzení. Když si dám cvičení v posilce navečer, noční VST a hladina stresu se rozhodí a v noci mám horší průběhy. Obě metriky pak dopadnou špatně a tím ovlivní jak Připravenost, tak Stav tréninku. Ale ranní měření pomocí Snímku zdravotního stavu (SZS) zpravidla už dopadne dobře.

Další detaily: Snímek zdravotního stavu: Kompletní přehled vašeho zdraví

Proč? Protože v druhé polovině noci se tělo dá do pořádku, odpočne si a zregeneruje. A ráno se cítí dobře a je připravené na další den, případně výkon. Proto mi krátké měření pomocí SZS dává větší smysl než měření v průběhu celé noci. Vidím to i na případu, kdy mám nějakou aktivitu odpoledne nebo dokonce odpoledne. Tělo si stihne odpočnout už během večera, noční VST bude vyšší a zmíněné metriky „lepší“.

Ale ranní měření SZS pak dopadne stejně nebo velmi podobně. Možná budu mít klidnější a vyrovnanější spánek, než když si večer zalezu na půl hoďky do posilky, ale ráno budu imho na další den nachystaný úplně stejně. Je proto za mě škoda, že měření SZS nemá vliv na metriky podobně jako noční stres nebo noční VST. Možná by to lépe vystihovalo skutečný stav těla.  

Nepřehlédněte:

• Připravenost k tréninku: Kombinovaná metrika, která zhodnotí stav vaší regenerace po náročném tréninku
• Stav tréninku: Zatímco Připravenost k tréninku doporučuje, jak moc máte být aktivní, Stav tréninku hodnotí vaše dosavadní aktivity

Garmin by ale musel naměřené parametry nějakým způsobem přechroustat, aby si z toho člověk mohl něco odnést. Takto máme jen pět různých měření, ale běžný člověk se v tom nevyzná a nenajde v nich to doporučení, jak se má daný den zachovat. A ještě jedna drobnost - myslím, že by Garmin mohl umožnit měření SZS pomocí hrudního pásu. Pak bylo přesnější, protože optika mám přece jen svoje limity.