Zápisky bloggera (66): Už čtyři roky žiju s umělou aortou. Na Vánoce 2021 jsem doslova vstal z mrtvých
Hlavní záložky
Čtyři nazpět, 23. prosince 2021, jsem skončil v nemocnici s rozsáhlou disekcí aorty - v podstatě se rozpadla hlavní tepna v těle, která vede přímo ze srdce. Je doslova zázrak, že začínající tamponáda, tedy krvácení do hrudníku a následné utlačení srdce, bylo natolik pomalé, že mě v olomoucké nemocnici stihli zachránit život. Od smrti, či v lepším případě poškození mozku a orgánů, mě dělily hodiny, možná i minuty.
Celý 23. prosinec jsem strávil v umělém spánku, takže tento den mi v životě úplně chybí. Devět hodin na operačním sále, skoro hodinu tělo napojené na umělý oběh, aby mi mohli zastavit srdce, odstranit poškozenou aortu a nalepit/našít náhradu z materiálu podobnému goretexu. Podle lékařu šlo doslova o zázrak, že mi nedostatečný krevní oběh nepoškodil mozek a orgány. Od smrti mě dělily hodiny.
Můj kompletní příběh najdete ve starším článku, kde popisuji nejen příznaky, ale také průběh mého pobytu v nemocnici a následnou rekonvalescenci. Díky tomu, že jsem ještě mladý (hahaha), dal jsem se dal do kupy poměrně rychle a už po měsíci jsem šlápnul pedálů do rotopedu a po třech měsících vyrazil na kolo. Dřív to nešlo, musel jsem počkat, až mi sroste a zpevní se hrudní kost.
Nepřehlédněte: Přežil jsem svou smrt: Operace hrudníku, protéza ascendentní aorty a doživotní omezení
Sport? Musím se hlídat
Protože jsem si musel hlídat tepovku a tlak, bral jsem zpočátku různé prášky. Ty jsem postupně vysadil a už od září 2023 jsem zcela bez medikace. Neomezuje mě ani betablokátor, který uměle snižuje funkci ANS (autonomního nervového systému) a tudíž potlačuje snahu srdce tepat při námaze rychleji.
Čtěte dále: Jak fungují beta-blokátory: Snižují stres, tepovou frekvenci i krevní tlak. Jak mohou ovlivňovat váš život?
Což ale neznamená, že se nehlídám. Tlak si měřím už jen ze sportu, mám jej naštěstí historicky normální - pohybuje se v klidu mezi 105-120 (systola) na 60-75 (diastola). Aorta, stejně jako jakákoliv jiná tepna v těle, je tlakem krve namáhaná, takže čím je tlak nižší, tím lépe. A protože s rostoucí tepovou frekvencí roste i tlak, je pro mě vhodné nechodit při aktivitách do maxima.
Tip: Recenze chytrého tlakoměru Index BPM: Automatické ukládání měření tlaku do deníku Connect
Klidovku (KST) jsem měl dříve okolo 48 tp/m, po operaci šla výš, na 55-60 tp/m. Tím, jak se šetřím při aktivitách, už srdce není tak trénované a hlavně se chová úplně jinak než dříve. Během aktivit nechodím přes 160 tp/m (dříve i 180 tp/m), průměrku mívám okolo 135 tp/m na běžném kole, na elektrice pak to jde kousek níž, tak okolo 125 tp/m. S beta-blokátorem bývala průměrka i okolo 100 tp/m, což bylo v té době žádoucí.
Další podrobnosti: Tepová frekvence: Sledování, nastavení, limity, grafy, historie, sdílení tepu
Potíže? A kdo nějaké nemá...
Je každopádně zajímavé, jak se lidské tělo dokáže po tak invazivním zákroku dostat rychle do kupy. Měl jsem rozříznutou celou hrudní kost (cca 25 cm), komplet zničený prsní sval (rok mi trvalo, než začal vypada jako dřív), necitlivá třísla - obojí kvůli zavedení kanyl pro mimotělní oběh (hodinu mi netlouklo srdce), vodu na plicích, srůst bránice a plic atd. A dnes? Už se cítím skoro jako dříve - nikdo by na mě nepoznal, co se mi před léty přihodilo.
Přitom mám v hrudníku sedm centimetrů dlouhou protézu aorty (tepna široká cca 4 cm), v hrudní kosti hromadu železa, celkem deset spon, které držely sternum pohromadě, když srůstala (a už tam zůstaly, načež částečně vyhřezly ven), velkou jizvu v třísle a na prsním svalu, jizvy po drenech v břiše a u žeber, studené prsty na nohou na rukou, protože mi tělo funguje jinak než dřív atd.
Je také zajímavé, že od té doby, co mám v hrudníku protézu, vnímám svůj tep 24 hodin denně. Prostě cítím, jak mi bije srdce - někdy více, někdy méně. Zpočátku jsem kvůli tomu nemohl ani spát. A nejvíce ho cítím při aktivitě - to mi hrudník doslova buší, jako by mi srdce chtělo vyskočit krkem ven. Ale zvykle jsem si a ta vděčnost za to, že tu mohu být, to všechno přebije.
Važme si života. Je to jediné, co nelze nahradit
Díky patří nejen celému olomouckému kardiochirgickému týmu (operace trvala devět hodin), ale samozřejmě mojí rodině, co mě podržela, když mi bylo nejhůř, a také tomuto webu - už necelých 14 dnů po operaci jsem napsal první články a testoval hodinky Venu 2. Byla to vlastně první činnost, co jsem po operaci mohl dělat a co mě okamžitě motivovala. Zvlášť, když to bylo v době, co Garmin uvedl Epixy a Fénixy 7.
Tip: Snímek zdravotního stavu: Kompletní přehled vašeho zdraví (tepovka, stres, okysličení krve či VST)
Vůbec, sport je něco, co dokáže člověka hodně povzbudit a tlačit dál. Letos jsem na kole najezdil nějakých 15 tisíc kilometrů, strávil stovky hodin v posilovně, nachodil stovky kilometrů. A pokaždé děkuji vesmíru za to, že mám možnost dělat, co mě baví. Už jsem tu totiž čtyři roky nemusel být. Po takové příhodě člověk zjistí, co je opravdu důležité - život samotný.
A já doufám, že tu ještě pár let budu a že budu moct kromě jiného i nadále vytvářet tento web, který mě tak baví. A díky i vám, co jej čtete, protože bez vás by to nemělo celé smysl.
Diskuse k článku (9)



















Přidat komentář
Komentáře k článku
Zpět na článekAhoj,
Četl jsem váš příběh už loni.
Hodně štěstí do dalších let!
Diky za vsechny clanky a
Tento príbeh s aortou som
Uaaa ... Hustá story ...
Když se někomu stane něco
Ať ti to jezdí chlape, na web
Za sebe a vsechny fanousky