Zápisky bloggera (61): Snímač rychlosti na kole, automatika, a přesto se jízdy výrazně lišily
Hlavní záložky
Kvůli dešti mi původně plánovaný terénní objezd Brna nevyšel (ve stopách ultramaratonu Vokruch vokolo Štatlu), takže jsem vymyslel něco jinačího - stejnou trasu střední délky zajedu jeden den na ebajku a druhý den na analogu. Už dlouho mě zajímalo, jaké úsilí mě to bude stát a jaký budu mít čas.
Chtěl jsem u toho vyzkoušet i výdrž LTE na F8 Pro při aktivitě, ale před jízdou jsem zapomněl přepnout režim z automatiky na always-on, čehož jsem si všiml až v polovině aktivity, kdy se při pokusu odeslat hlasovou zprávu LTE teprve aktivovalo a začalo hledat signál. Mimochodem, toto je trasa, kde je LTE velmi chabé i na mobilu, takže hodinkám i pouhé čeknutí zpráv trvalo skoro minutu.
První jízda s vestavěným snímačem
Ale o tom to teď není. První den (pátek odpoledne) jsem vyrazil na kole Trek Fuel EXe, motor TQ HPR-50, tři úrovně asistence nastavené na 90, 150 a 200 W. Běžně jezdím základ, 90 W, do kopců nad 5 % si dávám 150 W. Tedy když zrovna nemám náladu si trochu víc šlápnout. Ale to jsem to odpoledne neměl, protože nade mnou visel jako Damoklův meč černý mrak.
Nepřehlédněte: Test lehkého e-bajku Trek Fuel EXe: Motor, který nevidíte, ani neslyšíte
A taky že pršelo. Cca deset minut jsem čekal v lese pod stromem, dalších 20 minut pak v altánu u fotbalového hřiště o kus dál. Fakt se v tom jet nedalo. A to jsem ještě před jízdou uvažoval o zadním blatníku a pláštěnce. Jenže nechtělo se mi tahat batoh a podle radaru to ještě těsně po poledni vypadalo spíše na ústup mraků. No...
Trasa, kterou jsem je, je částí většího okruhu, který vede přes hřeben Ždánického lesa (Jižní Morava), část jsou cyklostezky mezi polemi a loukami, část silnice mezi vesnicemi. Zhruba 30 % vede lesem, zbytek otevřená krajina. Výškový profil není nikterak náročný, jedno delší stoupání (říkám mu Strmilovák, ale zase tak prudký není) a zbytek kratší - celkem jich Connect při importu trasy napočítal deset.
Délka trasy podle Mapy.cz a následně Connectu po importu GPX činila 75,5 km. Na Fuel EXe nemám čidlo rychlosti Garminu, ale využívám senzoru kola. Na zadním kotouči je magnetka, na rámu snímač. Obvod kola šířce 2,2" nastavil Edge 1050 v závěru na 2 273 mm. Jízda mi trvala lehce přes tři hodiny, konkrétně 3:03 h čistého času, plus čekání na déšť.
Ujel jsem 77,77 km (fakt, zastavil jsem takto přesně u baráku), s průměrkou 25,4 km, průměrnou kadencí 84 rpm, maximální pak 105 rpm (občas si dávám stojáka do kopců). Normalizovaný výkon 180 W, maximální pak 440 W (asi nějaká stojka do krpálu). Motor TQ HPR-50 má totiž jak čidlo rychlosti, tak kadence, tak výkonu, čehož často využívám.
Další detaily: Elektrokolo s ANT+ a Garmin: Připojení, sledování dojezdu a baterie, měření výkonu a cyklistické metriky
Druhá jízda s flatbar gravelem
Druhý den jsem startoval hned ráno, kolo Trek Supercaliber s obutím 700×44c, tedy nějakých 1,7" - obvod kola je tedy o kus menší, než co vozím na běžném MTB (2,2"-2,4", dle kola). Na Supercaliberu už mám klasické čidlo rychlosti od Garminu, nastavenou automatiku, která z GPS načetla obvod 2 198 mm. Nemám tu čidlo kadence, ani powermetery, takže tady není co srovnávat. Průměrka 23,1 km/h, což je logické, když nemám motor...
Tip: Trek Supercaliber: Celoodpružený XC bajk jako ideální fitness/gravel kolo. Lehké, rychlé, pohodlné
Čekal jsem, že úplně stejná trasa bude mít také stejnou naměřenou vzdálenost. Ale už když jsem se blížil k poslední třetině jízdy, bylo jasné, že najedu méně. A to o nějaké dva kilometry. Fakt jsem ani jednou neuhnul, jen v jednom místě jsem místo po silnici najel na cyklostezku, která vedla kousek vedle, nicméně tam naopak odhadem 300-400 metrů přibylo, než ubylo.
Výsledných 75,66 km (opět náhoda, zastavil jsem přesně u garážových vrat) daleko lépe odpovídalo tomu, co ukázaly Mapy.cz a Connect. Přitom obě kola mají senzor rychlosti nastavený na automatiku, která se odečítá z GPS a hlavně se v průběhu jízdy kalibruje. Čili nemělo by se stát, aby tu byl tak velký rozdíl. Přesto je.
Další čtení: Čidlo rychlosti a kadence: Zásadní doplňky pro jízdu na kole. Možnosti a nastavení
Jak posílá motor TQ data do hodinek/Edge?
A teď je otázka, zda si Edge nebo hodinky opravdu berou rychlost vypočítanou podle obvodu kola určeného z počtu otáček, nebo zda kolo Fuel EXe kromě počtu otáček kola neposílá také přímo rychlost, kterou určí kolo samotné. Bohužel, Fuel EXe má napevno nastavený obvod kola, který nevidím v aplikaci a který ani nemohu uživatelsky měnit.
Přitom ale na displeji v rámu vidím aktuální rychlost i průměrku, a ta nikdy nebyla vyšší, než to, co ukáže Garmin v aktivitě. Je sice zaokrouhlená na celé km, ale nikdy neukazovala víc, než hodinky nebo Edge. Jediným řešením, jak tomu přijít na koub, je nasadit na náboj čidlo Garminu a změřit stejnou aktivitu 2× a srovnat.
Tak jako tak jsem měl za to, že automatická kalibrace obvodu kola pomocí GPS by měla podobné excesy vyloučit. To, že trasa obykle bývá kratší, když čidlo nemám, je logické - signál GPS občas mívá výpadky, zejména v hustém lese, v údolích apod. Ale že bude takový rozdíl při měření na kolech s různým obvodem, jsem úplně nečekal.
Třetí jízda: Jedno kolo, dva senzory
Nebylo tedy zbytí, a tak jsem na kolo Fuel EXe nasadil snímač rychlosti od Garminu a měřil na stejném kole další jízdu pomocí dvou hodinek. Fénixy 8 připojené k čidlu rychlosti od Garminu, Fénixy 8 Pro k čidlu kola (+ aktivní snímač kadence a výkonu). Trasa byla podobná, jen větší část vedla nejen lesem, ale také zalesněným údolím kolem řeky. Oboje hodinky byly nastavené stejně.
A dopadlo to dle očekávání. Na trase o délce 70 km naměřily hodinky F8 Pro s připojeným snímačem kola o dva kilometry více. Snímač Garminu měl při ukončení jízdy obvod 2 268 mm, snímač vestavěný v kole 2 317 mm. První jízda měla 69,78 km, druhá pak 72 km. Rozdíl přes dva kilometry je dost zásadní. Podle Mapy.cz měla trasa měřit 70,5 km, čili blíže jsem byl se senzorem Garminu.
Mimochodem, naměřené obvody kola jsem několikrát během jízdy kontroloval, měnily se podle toho, jestli jsem byl v lese nebo v otevřené krajině. Fluktuovaly na obou hodinkách o pár desítek mm, nejnižší obody činily 2 248 mm a 2 790 mm. Vždy tu byl mezi oběma snímači rozdíl nějakých 30-50 mm, což je na této vzdálenosti dost. Kdybych si dal stovku, přidalo by mi druhé kolo další kilometr.
Čili nevypadá to tak, že by obvod kola posílal přímo motor TQ, ale opravdu si z něj hodinky (nebo Edge) berou jen otáčky a Garmin počítá obvod sám.
Odlišná technologie senzorů
Pokud tedy mám premisu, že stanovení rychlosti pomocí otáček a signálu GPS funguje dobře - a já nemám tomu důvod nevěřit, pak musí kolo Fuel EXe (a tedy motor TQ) odesílat jiný počet otáček, než čidlo Garminu. Zatímco Garmin má snímač na náboji a otáčky měří dle gyroskopu, na kole otáčky měří magnetka. A to může být jádro „problému“.
Jde o jiné technologie, které by měly fungovat stejně, ale zatímco u magnetky je počet otáček fakt pevný - počítá se každý průchod magnetky kolem čidla, gyroskop nemá žádný pevný záchytný bod a je možné, že čidlo Garminu má drobnou odchylku. Těžko říct, může to být i naopak.
Ještě větší rozdíl v naměřené vzdálenosti by pak byl v případě, že bych jízdu měřil bez čidla rychlosti. Zejména v zalesněné krajině mi Garmin naměří méně než v otevřené, na podobné trasy by rozdíl určitě kilometr, možná i dva byl. O tom se ostatně často ujišťuju, když měřím trasu mobilem v zadní kapse trikotu.
Kadopádně už vím, na čem jsem, a proč mi trasa na kole Fuel EXe často ukazovala o něco víc, než plán v Mapy.cz.
Diskuse k článku (0)