Jak fungují beta-blokátory: Snižují stres, tepovou frekvenci i krevní tlak. Jak ovlivňují můj život?

Poznámka: Aktuálně (jaro 2024) jsem už bez medikace, čili beta-blokátor neberu. A tím zmizely i některé problémy, které v tomto článku zmiňuji.

Po operaci prasklé ascendentní aorty (rozsáhlá disekce) mám v těle zhruba sedm centimetrů dlouhou protézu, která je napojena na aortální oblouk na jedné straně a srdeční chlopeň na straně druhé. Doživotně si musím udržovat co nejnižší krevní tlak a tím i tepovou frekvenci, která s tlakem úzce souvisí. Tlak bych si měl hlídat ideálně do 120/75 (systolický/diastolický), naštěstí jsem měl před operací tlak v normálu, tak to pro mě není až takový problém.

Při zátěžovém ergonometrickém testu, což je šlapání na rotopedu a současné měření EKG a tlaku, došla kardioložka k tomu, že bych při aktivitách neměl chodit přes 130 tp/m a dlouhodobě přes 120 tp/m. Aby se mi toto dařilo dodržovat, beru lék na snížení tepovky. Dříve jsem měl ještě další lék na snížení tlaku pomocí rozšiřování cév a tím zlepšení průchodnosti krve, ale ten už aktuálně není potřeba. 

ANS, VST a stres

Lék na snížení tepu se jmenuje Bisoprolol a patří do skupiny beta-blokátorů. Beta-blokátory mají zásadní vliv na autonomní nervový systému (ANS), který má dvě části – sympatikus a parasympatikus. Sympatická část je aktivní v případě, že je tělo v pohotovosti. Srdce bije pravidelně, je nachystáno na akci. Parasympatická část se pak aktivuje ve chvíli, kdy jste v klidu, nic nehoří, srdce bije s lehkou nepravidelností, podle potřeby. 

Tuto variabilitu srdečního tepu (VST) umí hodinky změřit a na základě ní určit míru stresu organismu na škále nula až sto. Pokud máte aktivní snímač tepu, pak se míra stresu sleduje celý den mimo aktivitu; kdykoliv zapnete aktivitu, měření stresu ustane. V tu chvíli totiž měření nemá smysl, vaše tělo přechází do „akčního“ módu. Míra stresu ovlivňuje i váš spánek. Pokud máte ve spánku vyšší míru stresu, dostanete od hodinek nižší hodnocení a naopak.

Čtete dále: Skóre stresu: Základní ukazatel zjišťující zatížení vašeho organismu

A právě náš autonomní nervový systém beta-blokátory ovlivňují. Tento lék míří na „beta-adrenergní receptory, které se nacházejí na povrchu buněk srdeční a hladké svaloviny, na stěnách dýchacích cest a tepen, v ledvinách a dalších tkáních, které jsou napojeny na sympatický nervový systém a jsou v okamžiku stresu aktivovány adrenalinem. Beta-blokátory jsou schopné bránit vazbě adrenalinu (a dalších hormonů) na tyto receptory a bránit tak účinkům těchto hormonů na lidský organismus.“ (zdroj: Wikipedie)

Tepovka i tlak jdou dolů

Jaké jsou tedy reálné účinky? Jednak snížení tepové frekvence, a to jak klidové, tak při aktivitě. Mně po operaci vzrostla klidovka z nějakých 50 tp/m na 80 tp/m. Postupně se pak snižovala, ale i tak zůstává relativně vysoko na to, jak trénované srdce mám. Po 24 hodinách, kdy účinek léku doznívá, mám klidovou tepovku okolo 60 tp/m. Míra stresu se v té době pohybuje okolo 20-25. Zhruba dvě hodinky po užití léku klesá tepovka až k 50 tp/m a míra stresu takřka k nule.

Tip: Tepová frekvence: Sledování, nastavení, limity, grafy, historie, sdílení tepu

Beta-blokátory totiž blokováním vzniku adrenalinu a noradrenalinu deaktivují sympatickou část ANS a tím jednak snižují míru stresu, jednak zabraňují snaze srdce reagovat na zvýšenou aktivitu napumpováním krve do těla. A tím i udržují nižší tlak – ten totiž s vyšší aktivitou srdce stoupá. Na zmíněném ergonometrickém vyšetření mi naměřili při tepovce 130 tp/m přibližně tlak 167/58. Maximem může být tlak až okolo 230/130 při nejvyšším zatížení – to už prostě makáte na krev. (Alespoň dle doktorky z lázní, nikde jsem to neověřoval.)

Pohlídat si tak nízkou tepovku, jakou mám doporučenou od lékaře, by bez beta-blokátoru šlo jen velice těžko, nad 120 tp/m se dostanete i při běžné chůzi do kopce, o jízdě na kole či běhu nemluvě. Díky beta-blokátoru jsem schopen se bez problému držet v limitu při jízdě po rovině nebo do krátkého mírného kopce, na válcích i při chůzi. Současně je tělo méně ve stresu, a tudíž je aktivní parasympatikus po většinu dne.

Řada omezení

Abych mohl na kole jezdit i náročnější trasy, pořídil jsem si bajk v elektrice. Díky němu vyjedu táhlá i prudká stoupání a to stále při rozumné tepové frekvenci. Elektrika mi v podstatě umožnila jezdit jako dříve a to bez nutnosti nechat vyskočit tepovku nebezpečně vysoko. Běžné trasy jezdím na normálním kole, protože přiznejme si, elektrika je těžká a zejména v terénu se s ní hůře manipuluje. 

Tip: Elektrokolo: Návrat do sedla po úraze či nemoci, ale i nástroj pro super zábavu

Nevýhodou beta-blokátorů je možné zvýšení únavy, protože při aktivitě se tělu nedostává tolik kyslíku, kolik by bylo třeba, čili fyzickou aktivitu je třeba obecně omezit – ale to je logické, člověk se má po operaci hlídat. Druhým nepříjemným jevem je nižší prokrvení končetin, takže je mám i při pokojové teplotě studené. A protože srdce méně tepe, tak se hned tak nezahřeju, zejména při aktivitě. Ale na všechno se dá zvyknout. 

Účinek beta-blokátoru se mění

Beta-blokátory přínášejí ale další úskalí. Jsou nastaveny tak, aby fungovaly zhruba 24 hodin. Dříve jsem bral 10 mg, následně 5 mg a od loňského podzimu 2,5 mg, a to každé ráno. Nejvíce mi lék zabírá zhruba hodinu poté, co jsem si ho vzal. To znamená, že té době mám nejnižší tepovku a stresové skóre, pokud jsem  v klidu. A současně mám z celého dne nejnižší maximálku při aktivitě. 

Z praktického hlediska: Když vyrazím na kolo nebo si zajdu zaplavat dopoledne, budu mít průměrku a maximálku nižší, než když vyrazím sportovat odpoledne. Nižší tepová frekvence je na jednu stranu lepší, na stranu druhou to však přináší dvě úskalí: málo se zahřeju a budu více unaven. 

Kdy vyrazit za sportem?

To, že se málo zahřeju, mi vadí především v zimě, kdy jezdím i při teplotách pod bodem mrazu. Dopoledne se zkrátka při shodné teplotě musím obléknout více než odpoledne či večer, protože budu méně topit a byla mi zima. Nejvíce to poznám na prstech rukou a nohou. 

Pokud navíc vyrážím hned ráno, ještě než zabere prášek, je situace nejhorší. Na začátku aktivity mám tepovku nahoře a hřeju, protože prášek ještě nestihl zabrat, ale jakmile zabere, je mi chladněji - tepová frekvence klesne.  

V létě je naopak fakt, že méně „topím“, samozřejmě lepší. Tehdy se potýkám spíše s únavou. Dopoledne se kvůli nedostatku tepové frekvence (= málo kyslíku) unavím snáz než odpoledne. Čili v létě se mi elektrické kolo hodí dopoledne, protože přidá na výkonnosti, odpoledne pak běžné kolo, protože mám o kousek vyšší tep a tudíž vyšší výkon. 

V zimě je to naopak, s elektrikou se méně zahřeju. Tehdy je lepší vyrazit dopoledne s klasickým kolem, aby mi nebyla zima, a odpoledne naopak s elektrikou, protože potřebuji jet s nižším výkonem a tedy tepem - betablokátor už tolik nezabírá. 

Zkrátka je to takový začarovaný kruh. Musím pečlivě plánovat, co si obléci při dopolední a odpolední aktivitě a současně řešit, jestli si mám vzít raději elektrické nebo běžné kolo v závislosti na trase, denní době či teplotě. 

Měření na hodinkách

Protože teď sleduji svoje zdravotní metriky daleko více než před operací, kdy mi byly upřímně řečeno zcela jedno, oceňuji na aktuálních modelech hodinek Garmin oceňuji funkci Snímek zdravotního stavu (Health Snapshot), která měří všechny důležité metriky najednou:

• průměrný tep,
• průměrný stres,
• průměrné okysličení krve,
• průměrná frekvence dechu
• variabilitu srdečního tepu

A právě VST se užitím beta-blokátorů celkem výrazně mění, což je díky této funkci velmi dobře vidět. 

Nepřehlédněte: Snímek zdravotního stavu: Kompletní přehled vašeho zdraví (tepovka, stres, okysličení či VST)

Změřené hodnoty pak najdete přehledně zobrazené v doplňku Snímek zdravotní karty, kde jsou jednotlivá měření uložena od nejmladších. Po rozkliknutí se zobrazí detaily a hlavně grafy průběhu všech sledovaných hodnot během měření. Současně se data zobrazí i v aplikaci Connect, a to u daného dne. Zde si můžete data nechat nejen zobrazit v grafech, ale také exportovat jako PDF. To samé je možné i na webu.