Neuvěřitelná kondice: 77letá Jeannie Riceová běhá maratony, překonává světové rekordy. Fitness věk 25 let

U většiny běžců dochází po sedmdesátce k výraznému poklesu výkonnosti. To však není případ Jeannie Riceové, která nedávno oslavila 77 let – a uběhla Bostonský maraton. Překonala světové ženské rekordy ve věkové skupině 75–79 let na všech vzdálenostech a v určitých úsecích porazila i nejrychlejší muže ve skupině. Doběhla v čase 4 hodiny, 27 minut a 17 sekund. Na Riceovou šlo o velmi pomalé tempo, přesto svou kategorii ovládla.

Malá a výkonná

Riceová měří 165 centimetrů a váží 43 kilogramů. Její fyziologie je tak nápadná, že její maximální využití kyslíku – její VO2max se podle laboratorních testů vyrovná 25leté ženě. Uvedené fantastické výsledky vědci získali jen několik dní po jejím světovém rekordu v hodnotě 3 hodin, 33 minut a 27 sekund na loňském Londýnském maratonu. Testy tvořily součást případové studie publikované v časopise Journal of Applied Physiology. Odborníci Riceovou zkoumají, aby pochopili, jak si lze s přibývajícím věkem udržet kondici bez ohledu na sníženou aktivitu, která je u starších lidí běžná. 

O výsledcích hovořil Bas Van Hooren, jeden z autorů studie a odborný asistent v oboru výživy a pohybových věd na nizozemské Universiteit Maastricht: „Riceová nabízí příklad, jak důsledný trénink a možná i příznivé geny mohou částečně vzdorovat běžným procesům stárnutí.“ Realitní makléřka v důchodu dokazuje, že nikdy není pozdě začít cvičit. Poznatky o ní také vědcům pomohou „lépe pochopit potenciální limity kondice s přibývajícím věkem“, zejména „při cvičení na vysoké úrovni v průběhu dospělého života“, jak uvedl Scott Trappe, ředitel laboratoře lidské výkonnosti a profesor bioenergetiky člověka na Ball State University.

Vyběhat kila

Riceová začala běhat ve svých 35 letech, aby shodila kila, která nabrala během cesty do rodného Soulu za příbuznými. „Řekla jsem si, že když budu běhat kolem bloku, hned zhubnu pět kilo,“ vzpomínala. „Běhala jsem vždycky jen jednu nebo dvě míle. Neměla jsem ani běžecké boty.“

Riceová dělí svůj čas mezi Cleveland a Naples na Floridě. Pro zábavu se rozhodla zúčastnit několika závodů v okolí a vyhrála je. O rok později běžela první maraton v Clevelandu bez jakéhokoliv seriózního tréninku: Doběhla v čase 3 hodiny a 45 minut, přičemž si říkala, že by mohla svůj výkon pravděpodobně zlepšit. O půl roku později, na druhém maratonu v Columbusu, se jí to podařilo o neuvěřitelných 29 minut a s časem 3:16 se kvalifikovala do závodu v Bostonu. Byla na běhání závislá. Začala ho brát vážně a nedávno absolvovala svůj 133. maraton v Tokiu.

Slušná běžkyně

Riceová neví, zda ve svých čtyřiceti, padesáti a šedesáti letech pokořila nějaké rekordy, ačkoliv pravidelně vyhrávala závody ve své věkové skupině. „Nikdy mě nenapadlo si to ověřit,“ přiznala. V 69 letech vytvořila americký rekord v kategorii 65–69 let na maratonu v Columbusu. „Tehdy jsem si řekla, že jsem možná slušná běžkyně,“ uvedla Riceová. Její inspirací se stala Joan Benoit Samuelsonová, která si za svou dlouhou běžeckou kariéru připsala nespočet rekordů a v roce 1984 získala zlato na úvodním olympijském maratonu žen. „Byla mým idolem,“ potvrdila Riceová.

Nicméně 67letá Samuelsonová nám prozradila, že v těchto dnech se naopak ona sama inspiruje od Riceové: „Jeannie je neuvěřitelná. Její časy jsou ještě působivější pro běžce, kteří ve sportu stárnou. Zdá se, že její vášeň pro běhání s přibývajícím věkem narůstá, a to díky touze stále překonávat rekordy.“ Pozoruhodné je, že Riceová téměř nikdy netrpěla komplikacemi z přetížení jako zánětem šlach nebo stresovou zlomeninou.

Krátce před jedním maratonem však špatně došlápla na kámen, zvrtla si kotník a stálo ji to sedm týdnů tréninku. Před několika týdny si pak všimla nepříjemné bolesti v horní části levého stehenního svalu, která ji trápí i nadále. Stále má v plánu běžet Bostonský maraton, ale neusiluje o rekord. „Budu se šetřit a poběžím pomalu,“ připustila.

Pořád stejně mladá

Van Hooren a Michele Zanini, tehdejší doktorand na Loughborough University, nechali Riceovou kromě mnoha testů běžet na páse se zvyšující se intenzitou a zároveň jí měřili spotřebu kyslíku a srdeční frekvenci. Odebrali jí také krev, aby zjistili hladinu laktátu, chemické látky vznikající při rozkladu sacharidů v buňkách. Danou hladinu lze použít k posouzení přechodu od „udržitelného“ úsilí k „náročnějšímu“, jak uvedl Van Hooren. Výzkumníci u běžkyně rovněž analyzovali tělesný tuk, strukturu svalů a schopnost využívat kyslík při její specifické rychlosti maratonského běhu.

Zjistili, že výjimečné VO2 max Jeannie Riceové naznačuje vynikající kardiovaskulární zdatnost, a pro srovnání poukázali, že u většiny netrénovaných žen ve věku 70–79 let je zmíněná hodnota obvykle o 45–65 % nižší než u ní. „Jedinečná fyziologie jí poskytuje mimořádnou konkurenceschopnost v jakémkoliv dálkovém běhu od atletické dráhy po silnici, což představuje na světové úrovni vzácný výkon,“ přiblížil Zanini. Přestane Riceová někdy s běháním? Tvrdí, že ne. „Cítím se stejně mladá, jako když mi bylo padesát, a ráda bych běhala i po osmdesátce,“ předestřela. „To je můj osobní cíl.“

Radost ze života

Jeannie Riceová může být podle Van Hoorena geneticky předurčena, aby měla vysoké VO2max a kardiovaskulární výkonnost. Dle vědců by však mohly ke zdravému stárnutí přispět i další faktory. A jedním z nich je důsledné cvičení.

Běhání: Riceová běhá 80 km týdně, respektive 110–120 km, když se připravuje na maraton, s jedním dnem volna. Třikrát do týdne také zvedá lehké činky pro posílení horní části těla.

Regenerace: Absence zranění z přetížení naznačuje rovnováhu mezi tréninkem a odpočinkem, která jí umožnila udržet si po dlouhé roky konzistentní kilometráž. Může jít o klíč k vysoké výkonnosti, zejména u starších sportovců.

Zdravá strava: Riceová se vyhýbá smaženým jídlům a sladkostem a dopřává si hodně salátů, čerstvé zeleniny, rýže, ryb a ořechů. Občas si neodepře sýr, který prý miluje.

Vášeň a cílevědomost: Podle běžkyně si nikdy nesmíte připustit, že jste příliš staří. Trénovat můžete v každém věku podle svých možností. Riceová doporučuje mít společenský život a další zájmy: Ráda si zajde zatančit, i když ne v týdnu před důležitým závodem.