Zápisky bloggera (13): Po roce a půl práce konečně vyšla Velká kniha Sluneční soustava. A stojí za to!

10.12.2023
Na konci listopadu vyšel se na pultech knihkupectví objevil nový přírůstek: Velká kniha Sluneční soustava. Není to publikace obyčejná, je velká nejen rozsahem, obsahem, ale i formátem. A ve svém finále mě stála hodně nervů a práce
Velká kniha Sluneční soustava

Aktuálně jde už o druhou knihu v edici Tajemství vesmíru. Ta první, 333 největších záhad vesmíru, měla už několik dotisků a stala se tak bestsellerem


Tentokrát nemám na srdci nic, co by se týkalo produktů či metrik Garminu, i když v hlavě mi rotuje neustále řada myšlenek, které chci dát někdy v budoucnosti na „papír“. Dnes bych chtěl představit produkt, knihu, na které jsme s kolegy pracovali přes rok a půl a která nás stála, hlavně ve finále, hodně práce. Během října jsem v podstatě nemyslel na nic jiného...

Někteří z vás možná ví, že kromě svého garmiňáckého koníčku mám také běžnou práci. Ta mě baví úplně stejně jako cvičení, ježdění na kole a testovaní hodinek, cyklonavigací a dalšího příslušenství Garminu. Jsem zakládající šéfredaktor časopisu Tajemství vesmíru, který vychází už od roku 2012. První číslo přišlo na stánky přesně v okamžik, kdy na Marsu přistávala sonda Curiosity. 

Tip: Elektronické vydání a přehled všech čísel na Kiosku

Časopis vychází měsíčně a dvakrát do roka se stostranovým speciálem. Píšeme v něm o všem, co se nějak dotýkám vesmíru a kosmonautiky, autoři jsou známé osobnosti z brněnské hvězdárny, technického muzea v Brně či Akademie věd ČR. A právě díky těmto autorům mohla vzniknout opravdu a doslova Velká kniha Sluneční soustava - je velká nejen obsahem, rozsahem (250 stran), ale také formátem, který přesahuje běžnou A4 o několik centimetrů. 

Autoři knihy

Abyste si udělali představu, jednotlivé autory ve stručnosti představím.

František Martinek pracoval v letech 1978 až 2014 na Hvězdárně Valašské Meziříčí, kde se věnoval především popularizaci astronomie a kosmonautiky. Na internetu publikoval více než 2 500 článků o novinkách ve výzkumu vesmíru. Česká astronomická společnost mu udělila cenu Littera Astronomica za popularizaci astronomie.  

Mgr. Pavel Gabzdyl působí na Hvězdárně a planetáriu Brno a spolupracuje s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2013 obdržel od České astronomické společnosti cenu Littera Astronomica. Je autorem řady populárně-naučných publikací, převážně o Měsíci.

RNDr. Pavel Koten, Ph.D. vystudoval astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, kde se zabývá studiem meteorů. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie.

 

 

Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. je vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze a Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamikou atmosféry Slunce a magnetických polí, sluneční aktivitou a jejími dopady na Zemi. 

Ing. Tomáš Přibyl se přes třicet let věnuje kosmonautice a všemu, co s ní souvisí. Osobně se setkal s více než 260 kosmonauty a navštívil všechna střediska NASA. Napsal řadu knih o kosmonautice. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně.

Mgr. Jan Píšala pracuje od roku 2006 na Hvězdárně a planetáriu Brno. Věnuje se zejména popularizaci astronomie a chemie. Je autorem několika knih, řady článků a tvůrcem pořadů pro planetárium i experimentálních chemických show.

RNDr. Vladimír Socha je popularizátorem paleontologie a přírodních věd. Napsal řadu popularizačních článků a zatím také sedmnáct knižních titulů, především s tematikou druhohorních dinosaurů.

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D. působí jako šéfredaktor popularizačního webu Osel.cz. Původním zaměřením je biolog, nyní se věnuje mimo jiné i astrofyzice. Ve službách Jihočeské univerzity vydává knihy a popularizuje českou vědu, jak to jen jde. 

Ing. Josef Myslín se věnuje analýze a architektuře informačních systémů. Externě působí coby odborný asistent na několika vysokých školách. Jeho profesní zájem cílí zejména na procesní modelování a řízení IT projektů. Astronomie a astrofyzika patří mezi jeho dlouholeté koníčky.

Pokud vás kniha zaujala a nenašli jste ji ve svém oblíbením knihkupectví, protože už je vyprodaná (je o ni opravdu velký zájem), zkuste náš e-shop Radost z poznání

Krátce o knize

Kniha vyšla na konci listopadu a posledních 14 dnů před uzávěrkou bylo fakt velmi hektických. Tady se sluší poděkovat nejen autorům, ale také mé bývalé kolegyni Kateřině Droščínové Sedlákové, která měla publikaci z velké části na starost, stejně jako grafikům Pavlu Junkovi a Petrovi Tláskalovi. Byla to fakt řehole, aby kniha vypadla co nejlépe. 

 

 

A na závěr už jen text úvodníku, který jsem do knihy napsal a který publikaci trošku přiblíží. 

Ačkoliv je Sluneční soustava v kosmickém měřítku naprosto nicotná, pro nás má zcela zásadní význam. Jde o náš vesmírný domov, který postupně poznáváme díky rychlému rozvoji astronomie a kosmonautiky. Za milníky lze považovat nejen let prvního člověka do vesmíru, ale také přistání na Měsíci, vypuštění Hubbleova teleskopu či průlet sondy Voyager 2 okolo Neptunu.

Každá vesmírná mise, každý nový dalekohled, to vše výrazným způsobem rozšiřuje naše znalosti o Sluneční soustavě. Doslova denně se dozvídáme něco nového o naší hvězdě, o planetách, měsících, kometách, planetkách či trpasličích planetách. Podařilo se nám získat vzorky z asteroidů, vyfotografovat kometární jádra i planetky, několik robotů přistálo na Marsu, a dokonce na vzdáleném Saturnově měsíci Titanu, který se tak podobá Zemi.

Ony vzrušující chvíle poznání a nových objevů, jež od roku 2012 každý měsíc publikujeme v časopise Tajemství vesmíru, jsme se snažili přenést i na stránky velké knihy. Tato – a nebojím se to napsat – encyklopedie sleduje Sluneční soustavu od jejího místa v naší galaxii, Mléčné dráze, až po nejmenší kameny kroužící okolo Slunce. Podrobně poznáte jednotlivé planety, prohlédnete si názorné infografiky, podíváte se na pestrý svět měsíců a navštívíte vzdálené objekty za oběžnou dráhou Pluta.

Publikace staví na velkorysých fotografiích a grafikách, proto jsme jim chtěli dát co největší prostor. Naše kniha je tudíž velká nejen svou obsáhlostí, ale i formátem. Můžete se tak nechat unášet vesmírem a snít, jaké by to bylo proletět se s kometou okolo Slunce nebo žít na Marsu. Ostatně dnes už nejde o žádné sci-fi, vždyť podobné mise se plánují pro následující desetiletí.

Blízkým vesmírem vás provede řada odborníků z Akademie věd, z hvězdárny v Brně a ve Valašském Meziříčí nebo z brněnského Technického muzea. Jedná se o stálé spolupracovníky časopisu Tajemství vesmíru, kteří se již podepsali pod stovky odborných i popularizačních článků a svou vědeckou činností přispívají k poznání světů nejen za hranicí pozemské atmosféry. 

Tak neváhejte a nechte se vtáhnout do pestrého kosmu kolem nás. Protože jen tak v sobě objevíte opravdovou radost z poznání.


Diskuse k článku (3)
Tagy: