Zkušenosti: Hrudní pás Garmin HRM-600. Bezkonkurenční volba pro milovníky nejen běžeckých dat

Hrudní pás HRM-600 používám v podstatě ode dne uvedení na trh s tím, že jej střídám s HRM-Pro a Pro Plus. Faktem ale je, že mi HRM-600 sedne nejvíce, a to právě možností dobíjení a ukazatelem stavu nabití po každé aktivitě. Dobíjím jen tak jednou měsíčně, případně před odjezdem na dovolenou.

Pro mě je hruďák zásadním příslušenstvím, protože mou hlavní aktivitou je cyklistika a hodinky nebo Edge mám na řídítkách kola. Hruďák je tak jedinou možností, jak si při aktivitě měřit tepovku. Výjimečně mám hodinky při jízdě na ruce, v podstatě jen tehdy, když nechám hruďák doma, nebo když jedu s holkama na nenáročnou projížďku na kofolu.

Nepřehlédněte: Recenze hrudního pásu HRM-600: Pokročilé možnosti párování, dobíjení, nové metriky a možnosti

Protože ale neběhám, nevyužívám zdaleka jeho potenciál. Proto se mi zalíbil článek na webu Wareable.com, který shrnuje uživatelské zkušenosti i z toho pohledu. Autor otestoval o běžeckou dynamiku a metriky, které starší hruďáky nemají, jako ekonomiku běhu. Už delší dobu jsem chtěl popsat svoje vlastní zkušenosti, ale toto by mi v článku chybělo.

Tak s chutí do toho!

Patnáct měsíců s hruďákem HRM-600

Hrudní pás HRM-600 nahrazuje starší HRM-Pro Plus a v reálném čase přenáší údaje o tepové frekvenci a variabilitě srdečního tepu prostřednictvím ANT+ a až tří současných připojení přes Bluetooth. Oproti předchůdci přidává především odnímatelný modul, díky němuž lze pás prát v pračce, dobíjecí akumulátor a širší nabídku běžeckých ukazatelů určených především sportovcům, kteří při tréninku pracují s daty.

Garmin tvrdí, že HRM-600 odstraňuje hlavní nedostatky měření tepu ze zápěstí – pomalejší odezvu, občasné výpadky a méně podrobná běžecká data. Současně dokáže samostatně zaznamenat aktivitu i v situaci, kdy uživatel vůbec nechce mít na zápěstí hodinky.

Na jediné příslušenství jsou to poměrně vysoké nároky. Autor proto tato tvrzení prověřoval během 15 měsíců téměř každodenního používání při maratonské přípravě, cvičení v posilovně, plavání i přímém porovnávání s dalšími zařízeními. 

Podle jeho zkušeností HRM-600 skutečně splňuje očekávání v přesnosti, rychlosti odezvy i spolehlivosti. Některé novější softwarové funkce už jsou podle něj méně přesvědčivé.

Proč je HRM-600 referenčním měřítkem

Autor se měření přesnosti tepové frekvence věnuje pravidelně a od uvedení HRM 600 v květnu 2025 jej používá jako referenční zařízení, se kterým porovnává ostatní produkty. Stejný hrudní pás posloužil například jako zdroj referenčních údajů při testování Apple Watch Ultra 3, Samsung Galaxy Watch Ultra 2 a řady dalších zařízení.

Za celou dobu autor nezaznamenal jediný případ, kdy by pás přestal zaznamenávat tepovou frekvenci nebo se nedokázal připojit k požadovanému zařízení. Platilo to i v chladném a vlhkém britském počasí, které bývá pro hodinky problematické, a při nejrůznějších typech běžeckého tréninku – od krátkých intenzivních intervalů přes dlouhé rovnoměrné běhy v rámci maratonské přípravy až po půlmaratony běžené závodním tempem.

Autor vyzkoušel také maximální počet tří současných připojení přes Bluetooth. Při porovnávacích testech na cyklistickém trenažéru připojil pás k několika zařízením zároveň a ani v tomto případě nezaznamenal žádný problém.

Následující příklady ukazují rozdíly v přesnosti a rychlosti odezvy.

Snadný test: Jízda na cyklistickém trenažéru

Tento test autor převzal z nedávného hodnocení Galaxy Watch Ultra 2, ve kterém si mimochodem hodinky Samsung vedly velmi dobře. Dlouhé jízdy na trenažéru používá při testování jako výchozí disciplínu, protože nabízejí prostředí s dobře kontrolovaným pohybem. Jsou proto vhodné k hodnocení optického měření tepu bez rušivých vibrací a výraznějšího ohýbání zápěstí.

Během souvislého tříhodinového tréninku se průměrné hodnoty tepové frekvence všech tří zařízení pohybovaly velmi blízko sebe: 

• Garmin HRM-600: průměrně 134,00 tepů za minutu
• Samsung Galaxy Watch Ultra 2: průměrně 134,36 tepů za minutu
• Whoop MG: průměrně 132,50 tepů za minutu

Právě kvůli průměrné hodnotě za celý trénink si ale podle autora zařízení, jako je HRM 600, nikdo kupovat nemusí. Řada optických snímačů na zápěstí se dnes dokáže hrudnímu pásu v tomto ohledu velmi přiblížit. Hlavní rozdíl spočívá v rychlosti odezvy.

Na patnáctiminutovém úseku testu hrudní pás pokaždé jako první zaznamenal krátké zvýšení intenzity i následný pokles tepu při zotavení. Galaxy Watch Ultra 2 reagovaly dostatečně rychle na to, aby průběh intervalů zachytily poměrně věrně. Z údajů Whoop je však podle autora patrné, že kvůli pomalejší odezvě zařízení jednotlivé intervaly v podstatě nezaznamenalo správně.

Středně náročný test: Souvislý běh venku

Tento příklad autor ve svých předchozích recenzích nepoužil. Důvodem je skutečnost, že při delší rovnoměrné zátěži se snímače na zápěstí zpravidla dokážou kvalitnímu hrudnímu pásu přiblížit na rozdíl pouhých několika tepů za minutu.

V tomto případě šlo o půlmaraton, při kterém tepová frekvence měla očekávaný průběh: rychlý nárůst po startu a následné postupné zvyšování v průběhu závodu. Na rozdíl od předchozího příkladu zde není nejdůležitější rychlost odezvy, ale spíše to, zda zařízení tepovou frekvenci dlouhodobě nenadhodnocuje nebo nepodhodnocuje.

Whoop MG sice podle autora zachytil celkový průběh dostatečně dobře a v průměru se udržel do tří tepů za minutu od referenční hodnoty, v delších úsecích však ve srovnání s hrudním pásem naměřené hodnoty podhodnocoval.

Když se k tomu přidá horší zachycení prudkého zvýšení tepu na začátku závodu a zdrženlivější reakce při vysoké tepové frekvenci během závěrečného zrychlení, je podle autora dobře vidět, v čem spočívá výhoda HRM-600.

Náročný test: Intervalový běžecký trénink

Tento test autor provedl během prvních zkoušek Apple Watch Series 11 v září předchozího roku. Opět šlo o intervalový trénink, tentokrát však s delšími úseky a navíc ve venkovním prostředí.

Během osmi intervalů si optický snímač Apple Watch Series 11 vedl velmi dobře a s HRM 600 dokázal držet krok. Hrudní pás však při každém intervalu reagoval o něco rychleji, případně prakticky současně.

Důležitá je také stálost takového výkonu. Apple Watch se podle autora velmi často trefí přesně, a to i při intervalech. U optického snímače ale vždy existuje vyšší riziko chybného měření než u hrudního pásu.

Cena a za co se vlastně platí

S doporučenou cenou 3 990 Kč představuje HRM-600 poměrně drahé příslušenství určené k jedinému hlavnímu účelu. Cena je vyšší než u staršího modelu HRM-Pro Plus, který nahradil, a podstatně převyšuje také základní hrudní pásy. Pokud vám jde pouze o průměrnou tepovou frekvenci za celý trénink, lze získat dostatečně přesné výsledky za výrazně méně peněz - např. model HRM-200.

Vyšší ceny nejsou u Garminu ničím neobvyklým, přesto je třeba počítat s tím, že HRM 600 patří k dražším výrobkům v kategorii, která pro většinu sportovců není nezbytná. (Na druhou stranu běžná cena se pohybuje okolo 3 400 Kč, což mi nepřijde vzhledem k vlastnostem tolik.)

Příplatek podle autora dává smysl především kvůli rozdílu mezi hrudním pásem a měřením ze zápěstí, který ukázaly předchozí tři příklady. Pro sportovce, kteří svá tréninková data berou vážně, jde podle jeho zkušeností o skutečný a podstatný rozdíl.

V čem spočívá hlavní rozdíl

Velmi zjednodušeně řečeno dokáže HRM 600 reagovat na změnu intenzity zátěže o několik sekund rychleji než optický snímač na zápěstí. Někdy jde o dvě až tři sekundy, jindy o deset až dvacet sekund.

Apple Watch jsou podle autorových testů z hlediska rychlosti odezvy nejlepší mezi zařízeními měřícími tep ze zápěstí. Po započtení všech proměnných se však ani ony často nedokážou hrudnímu pásu vyrovnat.

Pokud trénujete podle předem připraveného plánu a chcete co nejpřesnější obraz aktuálního průběhu zátěže, který následně využíváte v dalších službách a aplikacích, nejsou rychlá odezva a stálost měření pouhým příjemným doplňkem. Jsou hlavním důvodem, proč hrudní pás používat.

Zpoždění pěti až patnácti sekund totiž může představovat významnou část běžeckého intervalu, krátkého intenzivního úseku na kole nebo série v posilovně. Pokud měřicí zařízení reaguje pozdě, výsledná data mohou skutečný průběh tréninku výrazně zkreslit.

Právě proto jsou hrudní pásy považovány za referenční způsob měření tepové frekvence. Ani ony samozřejmě nejsou bezchybné. Přesnost může kolísat například ve vodě a stoprocentní spolehlivost nelze očekávat od žádného snímače. Z dlouhodobého hlediska však hrudní pásy zůstávají výrazně spolehlivější než optické měření ze zápěstí.

Autor zároveň upozorňuje, že HRM-600 je podstatně zajímavější pomůckou pro běžce než pro cyklisty. Pokročilé ukazatele běžecké dynamiky, které tvoří významnou část jeho přidané hodnoty, totiž při jízdě na kole nemají odpovídající využití. Pokud tedy pořizujete HRM 600 výhradně na cyklistiku, zaplatíte také za funkce, které nevyužijete.

Konstrukce a výdrž akumulátoru

Největší praktickou změnou oproti předchůdci je odnímatelný snímací modul. Po jeho vyjmutí lze samotný pás jednoduše vyprat v pračce. Po sérii nezvykle teplých období během letní maratonské přípravy autor zjistil, že nejde o žádnou zanedbatelnou drobnost.

Předchozí HRM-Pro Plus používal několik let a čistil jej ve sprše. Možnost pás důkladně vyprat je podle něj rozdílem mezi příslušenstvím, které zůstává příjemné na nošení, a takovým, které si uživatel postupně začne nasazovat jen s nechutí.

Dlouholetou alternativou od konkurenční značky je Polar H10, který zůstává velmi dobrou volbou. Technologie hrudních pásů se ostatně nevyvíjí tak rychle jako ostatní nositelná elektronika, takže vyšší stáří výrobku zde není takovou nevýhodou jako například u chytrých hodinek.

HRM 600 získává výhodu díky dobíjecímu akumulátoru, zatímco u Polar H10 je nutné měnit knoflíkovou baterii. Nevýhodou Garminu je vlastní nabíjecí koncovka namísto USB-C. Autor ji považuje za drobnou, ale opakující se nepříjemnost, která se ostatně týká i dalších zařízení této značky.

Výdrž akumulátoru navíc podle jeho zkušeností překonává očekávání a dokonce mírně převyšuje hodnoty uváděné Garminem. Výrobce udává přibližně dva měsíce při používání jednu hodinu denně. Autor pás používá pětkrát až šestkrát týdně, celkem přibližně pět až deset hodin podle aktuální části tréninkového plánu, a přesto jej dobíjí pouze jednou za dva až tři měsíce.

Při nízkém stavu akumulátoru navíc zařízení uživatele včas upozorní, takže podle autora prakticky nehrozí, že by během tréninku nečekaně přestalo fungovat.

Záznam aktivity bez hodinek

Jednou z funkcí, kterou autor příliš nevyužívá, je možnost zaznamenat celou aktivitu pouze pomocí HRM-600, tedy bez hodinek. Po skončení se naměřené údaje synchronizují s Garmin Connect. Protože autor pás téměř vždy používá společně s Fenix 8 Pro, tuto možnost příliš často nepotřebuje.

Pro uživatele, kteří současně testují nebo nosí několik zařízení a nechtějí si například kvůli běžnému záznamu cvičení v posilovně, basketbalu nebo jiné aktivity nasazovat plnohodnotné hodinky s GPS, však jde o užitečnou možnost. Potřebná data lze získat bez dalšího zařízení na zápěstí.

Běžecká dynamika

Právě tato oblast může podle způsobu využití rozhodnout, zda HRM 600 svou vyšší cenu ospravedlní. K dispozici jsou obvyklé ukazatele běžecké dynamiky Garminu a několik dalších hodnot, které lze získat pouze s HRM-600. Jejich přínos však autor hodnotí rozdílně.

Čtěte dále:

• Dynamika běhu: Jaká data zaznamenávají hodinky a co z nich zjistíte? Nově i bez hrudního pásu
• Běžecký výkon: Základní přehled – možnosti, senzory, nastavení, podpora modelů hodinek

Jedním z jeho nejoblíbenějších ukazatelů je vyváženost doby kontaktu se zemí. Tato hodnota sice není výhradní funkcí HRM 600, ale umožňuje v reálném čase sledovat, zda jedna noha pracuje méně než druhá nebo zda se při únavě ke konci dlouhého běhu či intervalového tréninku zhoršuje technika. Podle autora tato informace změnila způsob, jakým běhá, a v současnosti by se bez ní při tréninku už jen těžko obešel.

Podobně užitečná je doba kontaktu se zemí, zejména pro běžce, kteří se stále učí efektivnější technice. Hrudní pás ji navíc podle autora měří znatelně přesněji než hodinky. Stejně jako u předchozího HRM-Pro Plus se u HRM 600 při daném tempu a technice pohybuje přibližně mezi 220 až 240 ms, zatímco odhad ze zápěstí ukazuje zhruba 250 až 275 ms.

Ztráta rychlosti při došlapu a ekonomika běhu

Ztráta rychlosti při kroku, označovaná Garminem jako Step Speed Loss (SSL), patří mezi ukazatele dostupné s HRM 600. Měří, kolik rychlosti běžec ztratí při každém došlapu, a Garmin ji představil společně s hodinkami Forerunner 970.

Další detaily: Ztráta rychlosti při kroku: Nová metrika běžecké dynamiky jako součást ekonomiky běhu

Autor však tuto funkci používá od jejího uvedení a stále o jejím přínosu není přesvědčen. Garmin hodnotu porovnává podobně jako další ukazatele běžecké dynamiky – pomocí percentilů a údajů založených na analýze milionů kilometrů zaznamenaných běžci různých výkonnostních úrovní z celého světa.

Stejně jako například u vertikálního pohybu nebo doby kontaktu se zemí je tedy naměřená hodnota zařazena do pevné barevné stupnice. Fialová označuje vynikající výsledek, zelená a modrá běžné hodnoty a oranžová či červená vysokou brzdnou sílu, která může naznačovat potřebu upravit techniku.

Problém podle autora spočívá v tom, že u sebe téměř vždy vidí nejlepší, fialové pásmo odpovídající 95. percentilu. Přitom na základě dřívějších zranění ví, že jeho běžecká technika má skutečné nedostatky, především dlouhodobou tendenci k příliš dlouhému kroku a došlapu příliš daleko před tělem.

Pouze výjimečně při běhu z velmi prudkých kopců nebo na stezkách se hodnota ztráty rychlosti při došlapu dostala do horších pásem. Ani tehdy však autor z výsledků nezískal dostatek prakticky využitelných informací.

Podobně hodnotí také Ekonomiku běhu, která je prostřednictvím HRM 600 dostupná při současném použití kompatibilních hodinek Garmin. Od chvíle, kdy začal pás používat, se doporučení ke zlepšení této hodnoty podle něj prakticky nezměnila a poskytují jen málo konkrétních rad.

Nepřehlédněte: Ekonomika běhu: Zajímavá metrika, která však potřebujete hruďák HRM-600. Dostupná jen pro dražší hodinky

Autor zde opakuje výhradu, kterou zmiňuje i v dalších recenzích zařízení Garmin: jde o hodnotný výpočet, který jiné značky v podobné míře podrobnosti nenabízejí, ale způsob, jakým jej má sportovec konkrétně zlepšit, už Garmin příliš nevysvětluje.

U Ekonomiky běhu tak uživatel získá poměrně dobré informace o tom, jak se výsledné skóre počítá, ale nikoli konkrétní doporučení, co změnit, aby se hodnota zlepšila.

Nabídku završují dvě menší funkce. Garmin uvádí, že HRM-600 zpřesňuje předávání údajů o tempu a vzdálenosti do spárovaných hodinek při běhu na kryté dráze a běžeckém pásu. Současně dokáže ukládat tepovou frekvenci během plavání a po skončení tréninku data synchronizovat.

Autor ani jednu z těchto funkcí při vlastním tréninku nevyužívá natolik často, aby je mohl důkladně hodnotit. Pro sportovce věnující se více disciplínám však podle něj představují rozumné doplnění výbavy.

Shrnutí: Nejlepší způsob měření tepu při tréninku

Na hruďáku HRM-600 by autor měnil jen velmi málo. Považuje jej za nejspolehlivější zařízení pro měření tepové frekvence s nejstálejšími výsledky a nejrychlejší odezvou, jaké dosud testoval. Ani po více než roce téměř každodenního používání při nejrůznějších typech tréninku mu HRM 600 nedal důvod o naměřených hodnotách pochybovat.

Výhrady směřují především k ceně a vlastnímu nabíjecímu konektoru Garminu, byť jde podle autora spíše o drobnosti. Cyklisté a plavci navíc z nabízených funkcí získají méně než běžci, takže pro ně mohou dávat větší smysl levnější alternativy.

Pro středně pokročilé a pokročilé sportovce, kterým skutečně záleží na přesnosti jednotlivých tepů a chtějí mít pro svůj trénink co nejspolehlivější data, se však podle autora HRM-600 blíží zařízení, které lze považovat téměř za nezbytné.

Pokud je prioritou přesnost tréninkových dat a vyšší cena nepředstavuje překážku, považuje autor Garmin HRM 600 za nejlepší způsob, jak během sportovní aktivity sledovat tepovou frekvenci.

Plusy

• Špičková přesnost a prakticky žádné výpadky měření
• Rychlejší odezva než u nejlepších optických snímačů na zápěstí
• Odnímatelný snímací modul a možnost praní pásu v pračce
• Dobíjecí akumulátor s výdrží několika měsíců na jedno nabití

Zápory

• Vysoká cena, a to i na poměry Garminu
• Vlastní nabíjecí konektor namísto USB-C
• Většina pokročilých funkcí najde využití především u běžců
• Výhradní metriky nejsou příliš srozumitelné a obtížně se podle nich upravuje trénink