Garmin čelí žalobě zákazníků. Chytrá váha Index S2 prý slibovala přesnost, kterou nemohla nabídnout

Žaloba podaná u federálního soudu v Illinois obviňuje Garmin z klamavého marketingu. Firma podle ní propagovala váhu Index S2 jako zařízení schopné přesně měřit podíl tělesného tuku, svalové hmoty, kostní hmoty, množství vody v těle nebo BMI.

Právě slovo „přesně“ se stalo jádrem sporu. Garmin ve svých reklamních materiálech zdůrazňoval, že „na přesnosti záleží“, a zákazníkům sliboval přesná měření řady tělesných parametrů. Podle žalobců však použitá technologie takovou přesnost nabídnout nemůže.

Jak funguje měření tuku

Váha využívá metodu bioelektrické impedance (BIA). Přístroj vyšle slabý elektrický proud z jedné nohy do druhé a na základě odporu tkání pomocí algoritmů odhaduje složení těla.

Nepřehlédněte: Recenze váhy Index S2: Sledování hmotnosti a tělesných metrik až pro 16 lidí. Možnost kalibrace dle InBody

Podle žaloby má ale tato metoda zásadní omezení. Elektrický proud prochází především dolní částí těla a výsledky pro zbytek organismu pouze dopočítává. Naměřené hodnoty navíc ovlivňuje celá řada faktorů – například hydratace, teplota pokožky, pocení, poloha těla nebo dokonce to, jak člověk stojí na váze.

Žalobu podal obyvatel státu Illinois Victor Maurer, který si váhu koupil v roce 2024 za 149,99 dolaru. Později její výsledky porovnal s vyšetřením DEXA, které je považováno za nejpřesnější dostupnou metodu měření tělesného složení. Rozdíly byly podle něj natolik výrazné, že se rozhodl obrátit na soud.

Žaloba se opírá také o několik vědeckých studií. Jedna z nich zjistila, že podobné chytré váhy mohou oproti metodě DEXA podhodnocovat množství tuku či svalové hmoty až o osm kilogramů. Jiná studie zaznamenala odchylky až pět procentních bodů v podílu tělesného tuku.

Problém Garminu, nebo celé technologie?

Zajímavé je, že žaloba netvrdí, že by váha Garminu byla horší než konkurenční produkty. Naopak připouští, že podobnými omezeními trpí většina spotřebitelských vah využívajících stejnou technologii.

Podle žalobců však Garmin pochybil tím, že známá omezení dostatečně nevysvětlil a zařízení prezentoval jako přesný nástroj. Firma přitom své výrobky prodává za výrazně vyšší cenu než řada konkurentů – zatímco levné modely s obdobnou technologií stojí kolem tisícovky, Garmin Index S2 se prodávala za cca čtyřnásobek.

Žaloba se snaží získat status hromadného řízení a zastupovat zákazníky z více amerických států. Požaduje finanční odškodnění, vrácení části utržených peněz i zákaz dalšího používání údajně zavádějících marketingových tvrzení.

Garmin zatím na obvinění oficiálně nereagoval. Výsledek sporu tak pravděpodobně nebude záviset ani tak na samotné technologii, jejíž limity jsou obecně známé, ale spíše na tom, zda reklamní sliby firmy překročily hranici mezi marketingem a klamáním zákazníků.

Moje osobní zkušenost

Sám jsem tento problém řešil zde na webu loni touto dobou, kdy mi váha Index S2 odhadovala příliš vysoké procento tuku a na základě toho mi nedostatečně upravila můj Fitness Age - věk podle kondice. Právě procentu tuku v těle je jednou z jeho metrik, a když je člověk příliš tučný, snížení věku podle kondice neodpovídá skutečnosti. 

Zápisky bloggera: Váha Index S2 si poměry svalů a tuků cucá z prstu. Což má vliv na fitness věk

Proto jsem si nechal udělat měření inBody, kde mi místo 22 % tuku vyšlo 13 %. InBody totiž měří impedanci také z rukou, nejen ze šlapek nohou, čili už jen z tohoto principu musí být přesnější. Naštěstí váha Index S2 umí data zkalibrovat, takže jsem to do ní nacvakal a od té doby se pohybuju někde mezi 12-14 %. 

Zkrátka faktem je, že váha Index S2 sama o sobě míru tělesného tuku opravdu odhadnout nedokáže. Já ji používám proto, abych měl záznam automaticky nahrávaný do Connectu, stejně jako u tlakoměru Index BPM. Ale v zásadě něco jako míru tuku neřeším kvůl sobě, spíše jen pro testování produktů Garminu a pokud chci přesnější data, jdu na inBody.