Energetické nápoje: Hromada cukru, stimulační látky, kofein. Jaká jsou jejich rizika?

Začneme s trochou čísel. V roce 2013 nechal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provést rozsáhlou studii o spotřebě energetických nápojů u obyvatel sedmadvacítky. Instituce průzkum vypracovala poté, co někteří zástupci členských států vyjádřili obavy z nárůstu popularity „energetických“ nápojů v Evropě a z následné možné expozice kofeinu a dalších složek, zejména u dětí a dospívajících.

Výsledky hovořily jednoznačně: Povzbuzující „drinky“ konzumují dvě třetiny mladistvých ve věku mezi deseti a osmnácti lety, přibližně třetina dospělých mezi osmnácti a pětašedesáti, ale také 18 % dětí ve věku tří až deseti let. Asi polovina respondentů ze skupin starších osmnácti let pak jejich pití spojuje s konzumací alkoholu, o něco menší část z nich si je dopřává při sportovní aktivitě.

Je přitom pravděpodobné, že po více než deseti letech od realizace popsané studie jsou čísla ještě vyšší. Spotřeba energetických nápojů globálně roste. Jsou tedy namístě obavy o zdraví těchto konzumentů? Připomeňme, jak vypadá složení průměrné plechovky energetického nápoje.

Čtrnáct kostek cukru

Aby vůbec splnil svůj povzbuzující účel, musí obsahovat stimulační látky, jako jsou například kofein nebo taurin (organická kyselina, derivát aminokyseliny cysteinu). Ty samy o sobě nedisponují vysokou kalorickou hodnotou, nicméně dokážou „nakopnout“ funkci centrální nervové soustavy, takže zvyšují mentální a fyzickou výkonnost. Jinými slovy, člověk po jejich konzumaci pocítí příliv energie, aniž by se před tím musel dosyta najíst.

Kromě toho však většina energetických nápojů obsahuje (vedle jiných složek) také cukr, případně umělá sladidla. Právě ta jsou v současnosti předmětem žhavé diskuze o možných zdravotních rizicích – například u aspartamu není vyloučený negativní vliv na mozkové buňky, spekuluje se dokonce o vzniku mozkových nádorů.

A pokud jde o „obyčejný“ cukr, jistě není třeba připomínat, jaká rizika obnáší jeho nadměrný příjem. Přitom jedna půllitrová plechovka energetického nápoje může obsahovat až 54 gramů sacharidů, což odpovídá čtrnácti kostkám cukru. Jen dodejme, že doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka je stanovena na šedesát gramů. 

Kofeinové dilema

V hledáčku kritiků se ovšem nejčastěji objevuje již zmiňovaný kofein. Existuje totiž určitá „bezpečná“ hranice množství, které má organismus denně přijmout. Ano, kofein má nepopiratelně pozitivní vliv na naši pozornost, snižuje ospalost, a podle některých studií může dokonce chránit před cukrovkou druhého typu nebo mrtvicí. Na druhé straně však způsobuje dehydrataci, po odeznění účinku nastává psychický a fyzický útlum, vysoké dávky paradoxně narušují koncentraci. A málokdo si pečlivě hlídá, jaké množství kávového stimulantu denně přijme.

Tip: Dobrá káva, zlý kofein? V čem káva škodí, a kdy naopak pomáhá? Může na kávě vzniknout závislost?

Podle doporučení Amerického úřadu pro kontrolu léčiv (FDA) by měl dospělý člověk zkonzumovat maximálně 400 miligramů denně, což odpovídá třem hrnkům kávy. Zdaleka ne každý však u doporučených tří zůstane – nehledě na to, že leckdo svou již tak vysokou denní dávku kávy doplní právě nějakým tím „energeťákem“ (jedna plechovka obsahuje průměrně 100–300 mg kofeinu) nebo kolovým nápojem.

Protože energetické nápoje můžeme na rozdíl od kávy pít studené, přijímáme tak stimulant mnohem rychleji. Hladina kofeinu v krvi se pak vyšplhá do nevídaných výšek. Jeho množství navíc mohou zvyšovat i další složky obsažené v energetickém nápoji, jmenovitě například jinak přírodní a ceněná guarana. 

Srdce v ohrožení

A teď si představte, že k tomu ještě přidáte další „drogu“: alkohol. Kombinovat pití energetických nápojů s alkoholem totiž představuje relativně běžnou praxi, lépe řečeno zlozvyk. Podle jedné ze studií Evropského úřadu pro bezpečnost potravin tak činí více než 70 % osob ve věku 18 až 29 let, které pijí energetické nápoje.

Negativní účinky obou látek se však vzájemně umocňují, navíc se tak snižuje subjektivní pocit opilosti a budivý efekt kofeinu oddálí pocit ospalosti při intoxikaci alkoholem. Nemluvě o tom, že se tímto způsobem přímo otevírá cesta k závislosti. Vyšší dávky kofeinu, ať už spolu s alkoholem, nebo ne, představují ohrožení především pro kardiovaskulární systém, zvláště rizikové jsou tedy pro osoby s chronickým srdečním onemocněním nebo vysokým krevním tlakem.

Nejčastěji zmiňovaným vedlejším účinkem energetických nápojů v souvislosti se srdečními chorobami je arytmie nebo náhlé bušení srdce bez zjevné příčiny, ale také křeče či zvracení, a to zejména u citlivějších osob, které nejsou na kofein zvyklé. Výzkum v roce 2014 zjistil, že konzumace jednoho či více energetických nápojů denně je u dospívajících spojena s častějšími poruchami chování, spánku a exekutivních funkcí (tj. např. schopnost plánovat, rozhodovat se a řešit problémy). Zvlášť opatrní by měli být rodiče malých dětí a svým potomkům nedávat plechovky s „energiťákem“ vůbec. 

Tragické následky

Ještě nebezpečnějším nápadem než napít se energetického nápoje a k tomu do sebe „kopnout“ pár panáků vodky je vzít si navrch syntetickou drogu. Na tuto doslova vražednou kombinaci už doplatil nejeden mladý člověk. Podle amerického Úřadu pro zneužívání návykových látek a duševní zdraví se ve Spojených státech v roce 2011 týkalo energetických nápojů více než dvacet tisíc případů návštěv lékařské pohotovosti.

A napilno měly i české záchranné jednotky: Například v červenci 2021 nalezli policisté v Táboře na autobusové zastávce bezvládné tělo mladíka, u nějž pitva prokázala předchozí konzumaci alkoholu, drog a energetického nápoje jen krátce po sobě.

Zbytečné úmrtí provázelo i jiný český případ, kdy sedmnáctiletý mladík zkombinoval energetický nápoj s alkoholem. Při oslavě narozenin vypil za jediný večer dvacet plechovek nápoje míchaného s vodkou. Následky se projevily po několika hodinách: Upadl do bezvědomí se zástavou srdce, které se již nepodařilo nahodit zpět. Celý oběhový systém fungoval naplno kvůli působení kofeinu, taurinu a cukru, proto při oživování nebylo možné srdce dál stimulovat, a tím vrátit chlapce k životu. Vypovědělo zkrátka službu z nadměrné činnosti.

Změna zvyklostí

Existuje tedy nějaká možnost, jak doplnit energii a zároveň si nezhuntovat organismus chemickým koktejlem? V první řadě stojí za zvážení změna životního stylu. Mnoho lidí konzumuje energetické nápoje proto, aby zůstali v noci déle vzhůru. Pokud to ale nevyžaduje vaše práce, zvažte, je-li to skutečně nezbytné.

Za denního světla má organismus přirozeně více energie díky cirkadiálním hormonům, které ovlivňují cyklus spánku a bdění. Pokud vás trápí odpolední útlum, nemusí to nutně znamenat, že potřebujete dávku kofeinu – ve skutečnosti může jít pouze o příznak dehydratace. Tu snadno zaženete sklenicí čisté vody a kouskem šťavnatého ovoce; napít se vody se ostatně doporučuje hned po ránu a poté spolu s každým větším jídlem. Pohlídejte si také přísun všech základních složek stravy, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky, ale samozřejmě také minerály a vitamíny. 

Exotická vzpruha

Kromě toho můžete využít širokou nabídku povzbuzujících látek, které pocházejí z přírodních surovin. Zejména v exotických destinacích se vyskytují rostliny se stimulujícím efektem, přičemž mnohé z nich se v poslední době stávají „trendy“ potravinami. Patrně nejznámější z nich je jihoamerický keř paulínie nápojná, jejíž semena jsou známá jako guarana.

Není jistě nikterak překvapivé, že brazilští indiáni věří v její magické schopnosti, používají ji jako afrodiziakum a prostředek k nabytí síly. Guarana skutečně obsahuje látky stimulující centrální nervovou soustavu, konkrétně theobromin, theofylin a další alkaloidy včetně kofeinu. Na trhu je k dostání nejčastěji ve formě prášku, z nějž se dá připravit povzbuzující nápoj například z mléka nebo vody s citronem. Jinou variantou je pořídit si rovnou celá semena a v případě potřeby je rozkousat.

Tyčinky a gely Volchem: Protein a energie na cesty. Praktické zkušenosti a tipy

Čaj-nečaj

V pralesích Jižní Ameriky ale můžeme ještě chvíli zůstat, tamější flóra totiž poskytuje i další takřka zázračný lék na únavu: cesmínu paraguayskou, jejíž listy tvoří základ pro nápoj zvaný maté (případně yerba maté). Obsah zdraví prospěšných látek je přímo ohromující: vedle malého množství kofeinu bychom v něm našli minerální látky (hořčík, vápník, draslík, železo, křemík, fosfor aj.), vitamíny A, B, C, E, betakaroten a antioxidanty.

Maté podporuje funkci ledvin, zlepšuje látkovou výměnu, normalizuje hladinu cukru v krvi a posiluje imunitní systém, nemluvě o schopnosti potlačit pocit hladu. Nápoj maté blízce připomíná čaj, a právě na čaj – především ten zelený – spoléhají i na opačném konci zeměkoule.

Z Japonska se do celého světa rozšířila tzv. matcha, jež se už více než osm století využívá při tradičních buddhistických rituálech. Jedná se o najemno rozemleté lístky čajovníku čínského, který byl při pěstování záměrně zastíněn, takže přirozeně zvýšil obsah chlorofylu a získal intenzivně zelenou barvu. I díky ní se stal velmi oblíbenou surovinou v cukrářství, kde ozvláštní například zmrzliny nebo koláče, ale přidat se dá i do kávy (tzv. matcha latté), nebo z ní jednoduše připravit povzbuzující odvar. 

Tip: Může být čokoláda prospěšnou pochoutkou? Ano, ale ne každá. Záleží na množství kakaa

Nápoje pod drobnohledem

Pro ty, kteří dávají přednost již hotovým produktům, je na trhu k dispozici čím dál větší výběr nápojů od nejrůznějších výrobců. Britský deník Independent nedávno provedl analýzu těchto zdravějších variant energetických nápojů, přičemž zohlednil požadavek na nižší obsah kofeinu a cukru. Kladné hodnocení si vysloužily produkty, které kromě příjemné chuti disponovaly kýženým efektem v podobě energetické vzpruhy, jež zároveň neústila v náhlý odliv fyzických sil o několik hodin později. Bonusové body pak výrobek dostal v případě, že v jeho složení figurovala ingredience se zvlášť příznivým efektem na lidské zdraví.

A jak test dopadl? Za pomyslného vítěze, který obdržel 4,5 hvězdičky z pěti možných, redakce vyhlásila výrobek s názvem Grass & Co Liquid Power, jenž spoléhá na sílu zázvoru a limetky, ale třeba také extrakt z hub shiitake, jenž přispívá k uvolňování energie. Složení se však neobejde bez kofeinu, konkrétně v množství 74 gramů v jedné čtvrtlitrové plechovce, což je přibližně stejně jako ve stejném množství globálně nejprodávanějšího Red Bullu.

Dobrý spánek

Pro ty, kteří by se kofeinu raději zcela vyhnuli (podle odborníků na zdravý spánek je vhodné tak učinit přinejmenším osm hodin před večerním usnutím), pak redaktoři doporučují coby volbu číslo jedna výrobek Holland & Barrett Energy Kombucha s podílem zmíněného fermentovaného nápoje. Kombucha prý nápoji chuťově dominuje, plusové body však získal za celkově osvěžující chuť.

Tip: Osm tipů, jak lépe spát a méně se stresovat + Přehled toho zásadního, co jsem o měření spánku publikoval

Pro sportovce, kteří jsou zvyklí na přísun energie z plechovky, pak deník vybral nápoj značky Perple, jenž rovněž neobsahuje kofein, přesto dokáže organismus „nakopnout“. Obsahuje totiž poměrně vysoké množství cukru – byť z přírodních surovin – proto je vhodný pro ty, kteří získanou energii následně vyčerpají fyzickou aktivitou.