Podrobně: LTPO by mohlo pomoct AMOLEDu u Garminu. Nečekejte ale zázrak ve výdrži, MIP to nenahradí

Když jsem nedávno psal o tom, že Garmin podle mě postupně opouští displeje MIP, jednou z nejčastějších výhrad proti AMOLEDu byla výdrž. A naprosto tomu rozumím. MIP má totiž jednu vlastnost, na kterou si člověk velmi snadno zvykne: displej je pořád vidět. Nemusím otáčet zápěstím, nemusím se hodinek dotýkat ani mačkat tlačítko. Podívám se a vidím čas.

AMOLED to samozřejmě dokáže také, jenže v režimu Always-On Display (AOD) za to platí výrazně vyšší spotřebou. Právě zde by mohla Garminu pomoci technologie LTPO. Nečekejme od ní revoluci, která zdvojnásobí výdrž hodinek. Mohla by ale energetickou penalizaci AOD trochu snížit – a tím udělat AMOLED přijatelnější právě pro uživatele přecházející z MIP.

MIP končí, AMOLED přebírá jeho místo

Trend v nabídce Garminu je v posledních generacích docela zřetelný. Nové Vívoactivy a Forerunnery používají AMOLED, Fénixy 8 Pro přišly pouze s AMOLED a microLED a základní Fénixy 9 už MIP nenabízejí vůbec. Solar/MIP zůstal pouze u některých Fénix 9 Pro. 

Nemyslím si přitom, že by MIP z nabídky Garminu zmizel úplně. U modelů jako Instinct nebo Enduro stále dává velký smysl. Pokud je hlavní prioritou maximální výdrž, je velmi těžké jej překonat.

Názor: Garmin pomalu opouští displeje MIP. Ze standardu okrajovou volbou. Jak dopadnou Fénix 10? 

U univerzálních sportovních hodinek typu Fénix je ale situace jiná. AMOLED nabízí vyšší rozlišení, výrazně více barev, kontrast, detailnější mapy a modernější grafiku. A jeho výdrž se postupně dostala na úroveň, kdy už pro většinu uživatelů nepředstavuje problém. Dokud však nezapnou AOD.

AOD je pro AMOLED drahý luxus

Právě tady podle mě vzniká největší konflikt mezi uživateli MIP a AMOLEDu. Kdo používá AMOLED s aktivací gestem, může dnes dosáhnout velmi slušné výdrže. Jenže hodinky potom většinu dne vypadají jako černé kolečko na zápěstí. Displej se rozsvítí až po otočení ruky. U displeje MIP nic takového řešit nemusím.

Řešením je režim AOD. AMOLED zůstane ztlumený, ale čas a základní informace jsou pořád viditelné (záleží na ciferníku, co všecko vypne). Jenže právě to výrazně zvyšuje spotřebu. Garmin ostatně u svých AMOLED hodinek výslovně upozorňuje, že Always-On má dopad na výdrž baterie i životnost displeje. A tady se dostávám k LTPO.

LTPO není odlišný typ displeje

Nejprve jedna důležitá věc. LTPO není konkurent AMOLEDu. Zjednodušeně jde o technologii tranzistorové řídicí vrstvy AMOLED panelu, která kombinuje vlastnosti LTPS a oxidových TFT. Zní to hrozně, ale je to vlastně docela jednoduché.

Jednou z jejích hlavních výhod je možnost efektivně provozovat displej ve velmi širokém rozsahu obnovovacích frekvencí. Odborné práce zabývající se LTPO AMOLED přímo uvádějí možnost přechodu mezi vysokými frekvencemi a pouhým 1 Hz, přičemž právě 1 Hz je vhodný pro AOD a téměř statický obsah 

A přesně toto je pro hodinky velmi zajímavé. Když projíždím doplňky nebo posouvám mapu, chci co nejplynululejší obraz a zde vysoká obnovovací frekvence dává smysl. Když mám ale hodinky na ruce a jen ukazují čas, není potřeba, aby displej překresloval obraz 10× za sekundu. LTPO může v takovém případě frekvenci stáhnout třeba na 1 Hz a při interakci ji zase zvýšit.

U hodinek proto není důležité, jak vysokou obnovovací frekvenci displej zvládne. Důležitější může být, jak nízko ji dokáže stáhnout.

LTPO samozřejmě není žádná nová experimentální technologie. Apple ji ve svých hodinkách používá už několik generací a už Apple Watch Series 10 mají LTPO3 OLED Always-On displej. Současné Apple Watch s LTPO3 pak přímo uvádějí obnovovací frekvenci 1 Hz. 

Apple navíc přizpůsobuje AOD také softwarově. Když aplikace přejde do Always-On stavu, systém snižuje frekvenci aktualizace uživatelského rozhraní a displej ztlumí. To je přesně princip, který by mohl použít i Garmin.

Většinu času se na displeji nic neděje

Představme si běžný den. Zhruba osm hodin spím a během spánku není pro AOD provozovat; displej je vypnutý. Zbývá tedy přibližně 16 hodin, kdy mám hodinky na ruce. A po velkou část této doby se na ciferníku nic zásadního neděje.

Čas se mění pomalu, stejně jako ručičky nebo digitálky. Občas se aktualizuje tep, počet kroků, počasí nebo stav baterie. Většinu času se ale dívám na téměř statický obraz. Právě zde může nízká obnovovací frekvence dávat smysl. Pokud displej nepotřebuje plynulý pohyb, může jeho řídicí elektronika pracovat podstatně méně.

Jenže tady je potřeba nadšení z LTPO trochu zchladit. Mohlo by se zdát, že pokud displej místo například 60 Hz poběží pouze na 1 Hz, jeho spotřeba klesne šedesátkrát. Jenže tak rozhodně není.

Spotřeba je nižší, ale ne výrazně

Velmi pěkně to ukazuje studie LTPO u 6" displeje AMOLED, v níž byla měřená spotřeba při různých obnovovacích frekvencích při 500 nitech. Při přechodu ze 120 na 1 Hz klesla spotřeba řídicího IC přibližně na čtvrtinu, tedy asi o 75 %. Jenže spotřeba samotného panelu v tomto experimentu neklesla, protože proud protékající OLED částí není přímo určen obnovovací frekvencí. 

A to je zásadní rozdíl. LTPO dokáže šetřit energii potřebnou k řízení a aktualizaci obrazu. Nedokáže ale odstranit energii potřebnou k tomu, aby OLED pixely skutečně svítily. Čím vyšší jas tedy displej potřebuje, tím menší relativní význam může mít úspora dosažená nižší obnovovací frekvencí. Proto bych od LTPO u Garminu nečekal zázraky.

Na druhou stranu je tu jeden důležitý argument. AOD nepoužívám deset minut. Používám jej potenciálně zhruba 16 hodin denně. I relativně malá úspora spotřeby displeje se tedy postupně nasčítá. Pokud by Garmin díky LTPO dokázal energetickou penalizaci AOD alespoň citelně zmenšit, mohlo by to v praxi znamenat několik dnů výdrže navíc – kolik přesně, ale bez konkrétního panelu, jeho řízení a baterie říct nelze.

A právě tady podle mě leží skutečný význam LTPO pro Garmin. Nejde o technologii, díky které budou Fénixy najednou vydržet měsíc s AOD. Jde o malého pomocníka, který může postupně zmenšovat rozdíl mezi způsobem používání AMOLEDu a MIP.

AMOLED nikdy nebude jako MIP

MIP má zásadní výhodu v samotném principu zobrazování. Využívá okolní světlo a zobrazený obraz nemusí aktivně svítit. Proto je také skvěle čitelný na slunci. LTPO tento rozdíl neodstraní. AMOLED bude pořád AMOLED. Abych jej viděl, jeho pixely musí produkovat světlo a spotřebovávat energii.

Mohl by ale lépe hospodařit s energií v okamžicích, kdy se na obrazovce nic neděje. A právě proto se mi LTPO líbí jako technologie pro budoucí Fénixy. Neudělá z AMOLEDu MIP. Mohlo by ale umožnit používat AMOLED o něco více jako MIP.

Pro někoho přecházejícího ze solárních Fénixů nebo Enduro je to důležité. Nemusel by kvůli rozumné výdrži nechávat displej většinu dne zhasnutý. AOD by mohl být o něco menším kompromisem.

Pomoct může i při sportu, ale méně

Výhoda se samozřejmě nemusí omezovat pouze na ciferník. Když mám hodinky při cyklistice na řídítkách a zapnutý AOD, datová obrazovka také nepotřebuje vysokou obnovovací frekvenci. Tep, výkon, rychlost nebo vzdálenost se sice mění, ale z pohledu uživatele většinou stačí aktualizace v řádu jednotek za sekundu.

Při zobrazení dat by tedy panel mohl pracovat na nízké frekvenci a při přechodu na mapu nebo při ovládání ji zvýšit.

Jenže během aktivity už displej představuje pouze jednu část celkové spotřeby. Pracuje GNSS, optický snímač, procesor a často také Bluetooth či ANT+ příslušenství. Venku navíc AMOLED potřebuje vyšší jas. Hlavní přínos LTPO bych proto hledal v běžném režimu hodinek, nikoliv při aktivitě.

A pak je tu vypalování

LTPO má ještě jednu zásadní hranici: neřeší základní slabinu OLED technologie, tedy postupnou degradaci organických světelných prvků. Garmin sám ve svých manuálech upozorňuje, že image persistence neboli burn-in je u AMOLED zařízení běžným jevem, a doporučuje nenechávat dlouhodobě statický obraz při vysokém jasu. 

Názory uživatelů: Setkali jste se vypalováním displeje AMOLED na hodinkách? Po jak dlouhé době?

LTPO může snížit frekvenci aktualizace obrazu, ale OLED pixely při AOD stále svítí. Z hlediska jejich stárnutí tedy nejde o řešení problému.

Zde má teoretickou výhodu microLED, které nepoužívá organické OLED emitory světla. Jenže současné microLED hodinky zároveň ukazují, že tato technologie zatím není jednoduchou náhradou AMOLEDu. U Fénix 8 Pro je microLED varianta výrazně energeticky náročnější než AMOLED a současná implementace má i další konstrukční kompromisy. 

Pro nejbližší budoucnost mi proto podle dává větší smysl zdokonalovat AMOLED než čekat, až jej microLED nahradí.

Další detaily: Proč Garmin neuvedl Fénixy 9 s microLED? Výrobce vysvětluje, co řeší za technologické potíže

Dostanou LTPO Fénix 10?

To samozřejmě vůbec netuším. Garmin nic takového neoznámil, ostatně ani u současných Fénixů detailní konstrukci displeje AMOLED vůbec nepopisuje. LTPO proto beru především jako technologii, která by do současného vývoje Garminu dávala smysl, nikoliv jako předpověď konkrétní výbavy Fénix 10.

Pokud ale Garmin skutečně plánuje MIP v hlavní řadě Fénix postupně utlumit, bude muset přesvědčit i jeho současné příznivce. A nemusí k tomu nutně potřebovat revoluční nový displej.

AMOLED už dnes nabízí vysoký jas, perfektní kontrast, jemné rozlišení a slušnou výdrž. Místo dalšího zvyšování jasu ze 3 000 třeba na 4 000 nitů by proto možná bylo zajímavější zaměřit se na nižší spotřebu při AOD. LTPO by mohlo být jednou z cest.

Neudělá z AMOLEDu displej s výdrží MIP. Neodstraní vypalování a na ostrém slunci bude AMOLED stále potřebovat energii k tomu, aby svítil. Může ale zmenšit energetickou daň za to, že je displej celý den zapnutý. A pro uživatele, který je deset let zvyklý na MIP, může být právě tohle důležitější než dalších tisíc nitů maximálního jasu.