Garmin dál vyvíjí antény přímo v kovovém těle. Ukazuje patent komunikaci budoucích Fénixů 10?

Když jsem se tomuto tématu věnoval loni v listopadu, šlo o zajímavý patent Garminu, který se snažil vyřešit dlouhodobý problém chytrých hodinek s kovovým pouzdrem. Kov sice vypadá prémiově, současně však komplikuje práci antén. Proto mají například Fénixy tradičně polymerovou střední část pouzdra, zatímco kov najdeme především na lunetě a zadním krytu (což už neplatí pro F9 Pro, ale o tom až dále).

U loňského patentu se Garmin pokusil tuto nevýhodu otočit: místo aby kov anténám překážel, měla se část kovové lunety a pouzdra stát přímo jejich součástí. Jednotlivé elektricky oddělené segmenty mohly sloužit anténám pro GNSS, Bluetooth, Wi-Fi nebo LTE. A nyní tu máme další patent a ten stejnou myšlenku rozvíjí trochu jiným směrem.

Tip: Garmin vyvíjí nový anténní systém pro plně kovové hodinky. Anténa bude přímo součástí těla

Jedna anténa nahoře, druhá dole

Nová konstrukce používá tzv. biplanární uspořádání, tedy antény umístěné ve dvou různých rovinách hodinek. Horní anténa využívá jako svoji součást elektricky vodivou lunetu. Druhá je umístěna níže a využívá naopak vodivý spodní díl pouzdra. Mezi nimi leží deska plošných spojů.

Garmin tak získává dvě prostorově oddělené oblasti, ve kterých může antény realizovat, místo aby se všechny snažil vměstnat kolem lunety. Patent skutečně popisuje první anténu tvořenou částečně lunetou a druhou tvořenou částečně spodním kovovým dílem. A právě to mi na novém návrhu připadá zajímavější než případný příslib lepší GPS.

Garmin se zjevně snaží využít prakticky celé kovové pouzdro hodinek jako prostor pro anténní systém. To může být stále důležitější. Moderní Fénixy už nepotřebují pouze antény pro GNSS, Bluetooth a Wi-Fi. Fénix 9 Pro přidaly LTE a satelitní komunikaci inReach a počet bezdrátových technologií, které musí výrobce vměstnat do relativně malého pouzdra, tak dál roste.

GPS nahoře, satelitní komunikace dole

Ještě zajímavější je další patentová přihláška Garminu zveřejněná v březnu 2026. Ta už velmi konkrétně popisuje, co by jednotlivé antény mohly dělat. První anténa může přijímat signály GNSS, zatímco druhá slouží pro vysílání a příjem signálů mobilních a NTN sítí. NTN znamená Non-Terrestrial Network a patent tím výslovně myslí také satelitní komunikační síť umožňující obousměrnou komunikaci.

Schéma tedy může velmi zjednodušeně vypadat takto:

• kovová luneta → GNSS
• plošný spoj → společná elektronika
• kovové dýnko → LTE / satelitní komunikace

 Ve skutečnosti je návrh ještě chytřejší. Garmin popisuje přepínače, kterými lze měnit, ke které elektronice je konkrétní anténa připojena. V jednom okamžiku může první anténa obsluhovat určování polohy a druhá komunikaci, v jiném režimu lze zapojení změnit.

Nejde tedy pouze o dvě pevně dané antény. Hodinky by mohly dostupné kovové části pouzdra využívat dynamicky podle toho, jaký typ bezdrátového spojení právě potřebují.

Satelitní komunikace mění konstrukci hodinek

A právě tady podle mě začíná být nový patent zajímavý ve spojení s dalšími generacemi Fénixů. Fénixy 8/9 Pro ukázaly, že Garmin chce dostat komunikaci přímo do hodinek. LTE řeší spojení tam, kde je dostupná mobilní síť, a inReach umožňuje komunikaci také prostřednictvím satelitů. Jenže satelitní komunikace je z pohledu antény náročnější než pouhý příjem GNSS.

GPS hodinky signál ze satelitů především přijímají. U inReach musí zařízení komunikovat obousměrně – signál ze satelitu přijmout, ale také dostatečně kvalitně vyslat zpět. Samotný patent ostatně upozorňuje, že zařízení podporující NTN tradičně potřebují dostatečně velký prostor pro příslušné antény a že právě u malých zařízení nošených na zápěstí je jejich integrace problém.

A tím se dostáváme zpět ke kovovému pouzdru.

Budou Fénix 10 kompletně titanové?

Tady už samozřejmě vstupujeme do spekulací. Patent není produktový plán a vůbec neznamená, že tuto konstrukci Garmin použije právě u Fénix 10. Přesto je směr zajímavý.

Garmin už u Fénixů 9 Pro výrazně změnil konstrukci pouzdra a používá více titanu než u předchozích generací. Stále však musí řešit prostor pro antény a jejich odstínění od vodivých částí hodinek. Pokud by se podařilo využít samotnou lunetu a spodní titanový díl jako funkční části antén, otevřelo by to konstruktérům nové možnosti.

Nemusí přitom jít pouze o kompletně titanové Fénixy 10. Stejně zajímavá může být možnost udělat hodinky tenčí, uvolnit uvnitř místo pro baterii nebo další elektroniku, případně snáze kombinovat GNSS, LTE a satelitní komunikaci v menším pouzdře.

Právě poslední možnost je podle mě důležitá. Fénixy 9 Pro už inReach mají. U další generace tak nemusí být hlavní otázkou, zda Garmin satelitní komunikaci nabídne, ale jak elegantně ji dokáže integrovat do konstrukce hodinek.

Jaká je budoucnost?

Zajímavé je podívat se na oba patenty společně. Ten, o kterém jsem psal loni, rozděloval kovovou konstrukci na elektricky oddělené části a vytvářel z nich několik slotových antén. Nový návrh přidává další rozměr: antény mohou využívat horní i spodní rovinu hodinek a podle potřeby obsluhovat různé rádiové systémy.

Garmin tedy evidentně zkoumá několik cest, jak využít kovové tělo nikoliv jako překážku, ale jako součást rádiové konstrukce. A to by mohlo být důležité právě pro budoucí Fénixy. Současné hodinky musí skloubit stále více protichůdných požadavků: mají být tenké, odolné, mít velkou baterii, přesný multiband GNSS, Wi-Fi, Bluetooth a nově také LTE a satelitní komunikaci.

Každá další anténa přitom potřebuje prostor, který v hodinkách prakticky není. Pokud se součástí antény stane samotné pouzdro, může Garmin část tohoto problému obejít.

Zda tuto technologii uvidíme už u Fénixů 10, samozřejmě netuším. Garmin si patentuje řadu technologií, které se do sériových výrobků vůbec dostat nemusí. Kombinace několika patentů zaměřených na stejný problém ale ukazuje, že integraci antén do kovového těla Garmin řeší systematicky.

A po příchodu inReach přímo do hodinek má k tomu podstatně větší důvod než před několika lety.