Víkendoví sportovci: Nová studie ukazuje, že pro dobré zdraví nemusíte makat každý den

Pokud jste přes týden zahlceni prací nebo jinými povinnostmi a na sport se nedostává, nemusíte truchlit. Studie ukazují, že víkendoví sportovci, tedy lidé, kteří vměstnali téměř všechno cvičení do jednoho nebo dvou dnů, obvykle o víkendu, měli mnohem menší pravděpodobnost, že se u nich objeví srdeční problémy, než lidé, kteří cvičili jen zřídka.

Jejich srdce byla ve skutečnosti stejně zdravá jako srdce lidí, kteří si cvičení rozložili rovnoměrněji do celého týdne. Víkendoví sportovci ve studii navíc nebyli zraněni častěji než ostatní cvičenci. Výsledky tak vyvracejí některé obecně rozšířené názory na víkendové sportovce a na to, zda je jejich cvičení bezpečné a účinné. Zkrátka, stačí si najít správný čas na cvičení, i kdyby to mělo být jen v sobotu. 

Kdo je víkendový sportovec?

Oblíbená představa víkendového sportovce je obvykle někdo, zpravidla muž, kdo se v sobotu a v neděli dlouhé hodiny horečně potí při tenisu, basketbalu nebo běhání a v pondělí se s bolavými svaly a klouby vrací do práce. Tento víkendový přístup ke cvičení se obecně považuje za nerozumný a nepřispívající k dobrému zdraví tak jako soustavnější cvičení.

Ovšem věda tento názor spíše vyvrací, než potvrzuje. Několik dřívějších studií a vědeckých přehledů naznačuje, že víkendoví bojovníci mají ze svého zhuštěného cvičení značný zdravotní prospěch. Příkladem může být loňská studie zvěřejněná v časopise JAMA Internal Medicine.

V ní vědci využili údaje z rozsáhlého vládního průzkumu o zdravotním stavu více než 350 000 mužů a žen a ukázali, že ti, kteří cvičili alespoň 150 minut týdně a splňovali tak standardní doporučení pro cvičení, měli mnohem menší pravděpodobnost předčasného úmrtí než lidé, kteří necvičili vůbec.

Navíc nezáleželo na tom, zda cvičili vícekrát během týdne nebo jen jednou či dvakrát, což je vědecká definice víkendového sportovce. Pokud splňovali hranici doporučeného cvičení, bylo jedno, zda cvičí méně či více. Jejich délka života tím nijak ovliněna nebyla.

Nová studie, přesnější data

Tato studie a většina ostatních dřívějších výzkumů o víkendových sportovcích se však opírala o vzpomínky lidí na to, jak často a kdy cvičili, což může být hodně nespolehlivé.

Soustředily se také na to, jak dlouho lidé žijí. Jenže délku života může ovlivnit mnoho jiných faktorů než jen pohyb, a to včetně příjmu, duševního zdraví, výživy, hmotnosti, sociálních kontaktů, štěstí či genetiky, takže je obtížné určit a interpretovat roli pohybových návyků.

Proto se vědci z Harvardovy univerzity a dalších institucí v rámci nové studie, která byla letos v létě publikována v časopise JAMA, rozhodli zaměřit na omezenější otázku: má občasný sport stejný přínos pro zdraví srdce jako pravidelné pohybové aktivity? Tedy zda víkendoví sportovci jsou stejně zdraví jako, co sportují pravidelně.

Nejprve shromáždili údaje z britské Biobanky, která obsahuje rozsáhlé informace o zdravotním stavu stovek tisíc dospělých Britů, z nichž mnozí nosili po dobu jednoho týdne přístroje pro sledování aktivity, aby bylo možné objektivně změřit jejich pohyb.

Vědci vytáhli záznamy o 89 573 z nich, většinou ve věku 60 let, přibližně polovina z nich byly ženy. Po rozboru údajů o jejich aktivitě je vědci zařadili do kategorií, zda splňují doporučení pro cvičení, nebo ne, a dále do kategorií, zda cvičí více dní v týdnu, nebo převážně jeden či dva dny, čímž je zařadili mezi víkendové bojovníky.

Nakonec zkontrolovali zdravotní záznamy lidí s diagnózou srdečních onemocnění, včetně infarktu, fibrilace síní a mrtvice.

Cvičení snižuje riziko srdečních chorob

Jako celek se ukázalo, že sledovaná skupina je poměrně aktivní - podle údajů jich asi 66 procent splňovalo doporučení pro cvičení. Ještě překvapivější je, že většina „cvičenců“ byla víkendovými sportovci, kteří většinu svých aktivit soustředili pouze do jednoho nebo dvou dnů.

Nejdůležitější je, že cvičenci vykazovali mnohem menší riziko jakéhokoli srdečního onemocnění než muži a ženy, kteří nesplňovali pokyny pro cvičení, a jejich rizika byla téměř stejná, ať už byli víkendovými sportovci, nebo ne.

„Naše výsledky naznačují, že pro riziko srdečních onemocnění je důležitý celkový objem fyzické aktivity, a nikoli její vzorec,“ uvedl Shaan Khurshid, elektrofyziolog z Massachusettské všeobecné nemocnice, instruktor na Harvard Medical School a hlavní autor nové studie.

Cvičení a sport znamená méně zranění

Pozoruhodné je, že víkendoví sportovci se podle dostupných údajů z Biobanky také zřejmě nezranili častěji než ostatní lidé. Víkendoví sportovci a ostatní cvičenci vykazovali podstatně nižší míru vážných svalových a kostních zranění než lidé, kteří cvičili jen zřídka.

Drobné bolesti a natažení by se však v těchto údajích neprojevily, upozornil Khurshid. Cvičící by se měli snažit před každým tréninkem, ať už o víkendu nebo v jiné dny, dostatečně zahřát a v případě, že pocítí bolest, zpomalit nebo přestat.

Studie má i další omezení. Protože je asociativní, nedokazuje přímo, že to, kdy cvičíte, má vliv na vaše srdce, pouze to, že tyto dvě věci spolu souvisejí. Výzkumníci se také snažili sledovat takové faktory, jako jsou příjmy a způsob stravování, přičemž tyto faktory mohly být pro srdeční rizika stejně zásadní nebo dokonce zásadnější než jejich cvičební návyky.

Celkově nám však studie říká, že „pokud máte nabitý program a nezvládáte být aktivní každý den, buďte aktivní ve dnech, kdy můžete,“ uvádí Khurshid. „Všechno se počítá.“